str. 264
5. Více věř literám, rač saním10) na ledě,
než světa zrádného lstivé jeho naděje(l).
Podvodný jest v dařích, svou zlost kryje cností,
nemaje v svém slibu žádné upřímnosti.
9. Lépe jest se svěřit muži podvodníku
než světu bídnému v štěstí nešťastníku;
v podvodných hrá cnostech v lehkomyslnosti,
v rozkošech a p[é]čech plných oblzlosti (!).
13. Pohleď, kam se poděl Šalomoun vznešený
anebo kde jest Samson rek nepřemožený
neb krásný Absolon, velice ozdobný,
neb milý Jonotas (!), všecken utěšený.
17. Kde se octnul Caesar slavný v panováni"1)
neb onen bohatec v skvostném hodování,
kam se děl Cicero vzácný v řečenosti
neb Aristoteles pln ostrovtipnosti?
21. Tolik silných hrdin, tak vznešená panství,
tak mnoho biskupův11), tak silná království,
tolik vzácných knížat, tak udatná sila
v okamžení prošla, jako by nebyla.
25. Tak kratičce světí svátek světská sláva.
Jako stín člověka radost jeho bývá,
kteráž nám vždy věčné (věčně) odměny uktádá
a v nesnáz uvésti lidskou křehkost žádá.
29. O červám (!) rozkoše18), o hrstko popele,
o marnosti, proč se tak vypínáš směle,
nijakž toho nevis, zdališ (!) ze[j]třka dočkáš,
proto hlediš (!) činit dobře, pokad čas máš.
33. Tato světská sláva, po které vždy dychtíš,
v písmě kvítkem senným sluje, jakožto víš.
Neb lehkým listem, nímž vítr leckams zmítá,
tak život člověka z toho světa zlítá.
37. Za své nepočítej, co můžeš stratiti (!),
coť10) když víc daruje, toť zas myslí vzíti. Mysl vzhůru zvedni, v nebi hleď přebývat, blaze tomu, kdo můž tím světem pohrdat.
|
Tato píseň je, nehledíme-li к porušenosti jazykové v době úpadku, dosti slušný a nikoli neobratný překlad Bernardova De contemptu
15) Patrně chybou tradice pisařské místo napsaným z lat.: „Plus fide (crede) litteris scriptis in glacie". Ve v. 6. z lat. Quam mundi fragilis vanae fallacie snad porušeno rovněž, mělo by býti: světu zrádnému, lstivéť jeho naděje.
16) V rkpe slávy panovaný.
17) Z lat. ora praesulsum, patrně již obměněno. 18) Za lat. O esca vermium.
19) Snad m. svět (nebo onť) sloha je překlad:
Nil tuum dixeris, quod potes perdere
Quod mundus tribuit, intendit rapere.
Superna cogita, cor sit in aethere,
Felix qui potuit mundum contemnere.
|
