z tanců pravidelných, b) tím, že se v nich kombinují určité typy, od dřívějška nám známé, c) tím, že v nich vystupuje nějaký nový „typ" (ale nikoli tak ryze jako u tanců pravidelných), d) nebo konečně tím, že mají společný motiv hudební či textový.

Jak z toho patrno, nemají tyto skupiny tak jednotného dělidla, jako bylo u tanců pravidelných, i budu je čítati na rozlišenou od nich číslicemi arabskými. Které z uvedených hledisek skupinu vytvořuje, naznačím vždy nadpisem. Ke každé skupině připojím i ty tance jedinečné, jež jsou v nějakém směru varianty tanců, v ní se vyskytujících.

Další skupinu vytvoří všecky ostatní směsky, vyjímajíc ty, jež jsou v jakémkoliv směru pochybný. Ty zahrnu do skupiny poslední.

O notových příkladech připomínám tolik: Pokud jde o několik význačných skupin, jež se, jak bylo řečeno, i v těchto směscích vyskytují, uvedu ovšem, tak jako jsem činil u tanců pravidelných, vždy notový doklad, co možná ze zápisů Mladějovského nebo mých, ne-li, tedy ze zápisů tištěných. Kdybych však chtěl uváděti notami i varianty vzdálené a dokonce všecky tance jedinečné, vzrostl by počet ukázek přespříliš. Nezbývá mi tedy, než od toho pro tyto případy upustiti a spokojiti se pouhou citací tištěného materiálu — s vytknutím případných oprav. Pro zápisy Mladějovského a mé není však citace taková možná, poněvadž nebyly dosud uveřejněny. Mám-li tedy promluviti V této studii o celém materiálu, jehož jsem užil,musím v tomto oddílu otisknouti všechny sem příslušné zápisy Mladějovského a své — leč by to byly jen nepatrné vzájemné varianty. Tím vysvětluji okolnost, že v tomto oddílu otištěny budou skoro vesměs jen zápisy Mladějovského a mé.

Abych, uváděje nutné opravy tištěných zápisů, předešel zbytečnému opakování, podotýkám, že pravidlo II. (škrtnutí poznámek o měně tempa) platí pro všecky tance tohoto oddělení, pokud toho potřebují. Několik málo výjimek na konci bude výslovně vytknuto.

(„Leckterá panenka.")

Heslem „Hrábě" označil jsem pravidelné tance typu I. B s vložkou. Při jich rozboru zmínil jsem se již o příbuzné jim skupině, kterou teď probereme. U těchto tanců neopakuje se totiž po vložce celý melodický motiv, v prvním dílu tance užitý, nýbrž jen jeho část: z pěti taktů, tvořících motivek „sýkorky (s s j o o j s) jsou první dva vynechány, takže tento zkrácený motiv má rytmický typ „višně" (o o | s). Celkové schéma tance tedy jest:

Melodický motiv prvního dílu jest poněkud odlišný od motivu „Hrábě" a vyznačuje se hlavně tím, že na první ze dvoučtvrtních taktů připadají dvě čtvrťové noty a tedy i dvě slabiky textu, což platí důsledkem toho i pro prvý takt typu „višně".

Obyčejně se v prvním dílu tance opakuje týž jeden (pětitaktový) motivek a podobně se opakuje ve vložce (sousedské) úryvek dvoutaktový,