typ „Všehá". Je dvojdílný jako Jidáš, má však po dvou obkročá-kových (dvoudobých) taktech t ř i takty sousedské (trojdobé), tedy schematicky

{ o o | s s s }

Tance jsou vesměs dvojdílné, obsahují však vylíčené právě typy zpravidla jen v prvním dílu. Druhý díl skoro vesměs užívá dvou typů „vejra" a to motivu, který jsme seznali při „vejrových" tancích pravidelných v oddělení d), kde se objevoval taktéž v druhém dílu tanců (viz notový př. XXXIII.) Označili jsme tenkráte tento motiv b heslem „karafiát".

Rytmicky nejpravidelnější jest z těchto tanců „kozel", jejž jsem zapsal na Královéměstecku. V první části má dva typy „všehá", v druhé dva typy „vejra" (motiv „karafiát"). Rytmické schéma tedy jest:

Motivická příbuznost prvního dílu s „Jidášovou" skupinou. „Všeháj" jest tu zcela patrna (srv. př. XXI.). Malý jeho melodický variant jest „kozel" z Č. L. 1894, 437 dole, jejž třeba opraviti dle práv. I. Je význačný především vzestupným oktávovým krokem na začátku typu „všehá". Tento oktávový krok vyskytuje se u všech ostatních zápisů, i naznačil jsem tento variant ve svém příkladě malými notami.

Rytmický variant obou předešlých tanců jest „klatovák"zC L. 1897,436 nah. Přidává totiž к prvnímu typu „všehá" ještě jeden takt sousedské tím, že poslední takt typu opakuje (sotva tu jde o chybu, poněvadž opakování jest vypsáno). Jeho schéma tedy jest:

Melodicky jest s předešlým (z C. Lidu) téměř shodný; rytmicky je zapsán správně, ale v notách polovičního trvání.

„Kozel" z Č. L. 1894, 438. naopak ubírá prvnímu typu „všehá" jeden takt sousedské, takže z něho jest typ „Jidáš". Tento tanec jediný má formu jinou, totiž formu „s vložkou", jež jest osmitaktová obkročá-