str. 278
ková; po ní se vrací zase jeden typ „všehá". Forma je zkrácená tří-dílná (tanec třeba opraviti dle prav. I.):
Motivicky je v typech s předešlými shodný; vložka jeho je dobře nám známá „Mozartovská" vložka ze skupiny tanců „Salát", totožná s vložkou př. XIX'., takže celý tanec činí dojem rytmického variantu příkladu XX. (srv. rytmická schémata obou).
Texty této skupiny jsou dva. První je zcela nový a vyskytuje se u tanců, obsahujících v druhém dílu typy „vejra":
Počkej tam na mne (hošíčku) u naší stodoly, (Zich 22, Č. L. 94, 437.)
počkej tam na mne (hošíčku) u našich vrat.
Já ti tam přinesu červenou růžičku, já ti tam přinesu karafiát.
|
Odtud vzal jsem název pro příslušný „vejrový" motiv: „karafiát".
Druhý text, u tance z C. L. 94, 438, jest téměř totožný s textem tance př. XXI. (liší se především přidaným slovem „z ječmene"):
Všehá, slepičky z ječmene,
všehá, slepičky zječmene ven!
Jestli že ven nepudete,
tak tam jistě zahynete.
Všehá slepičky z ječmene ven!
|
Odtud zase převzal jsem název pro typ „všehá".
5. Typ „zakončeni sousedskou".
Tato skupina obsahuje tance velice svérázné a s hudebního stanoviska řekl bych přímo rozmarné. Celý tanec, aneb — u dvojdílných — aspoň celý jeden jeho díl jest v taktu dvojdobém, tedy obkročákový, a jen na konec — z ničeho nic — objeví se dva (zpravidla) takty trojdobé, t. j. sousedské. Užijeme-li tedy i zde slova „typ", běží, jak patrno, o typ nejen rytmický, ale i architektonický, neboť teprve celý tanec (nebo celý jeho díl) tvoří tento typ „zakončení sousedskou". Bylo by proto možno říci i: forma „zakončení sousedskou".
a) Nejprve uvedu tance jednodílné. Patří sem můj zápis z Zehuň-ska („latovák"). Po dvanácti taktech obkročákových zakončuje tanec dvěma takty sousedské. Schema tedy jest:
|
