432, kde jest typ „zakončení sousedskou" (dvěma takty po osmi ob-kročákových). Rytmické schéma tedy jest

pro Č. L. 99, 432 dole:

Uvedu zápis svůj, pocházející z roku 1895:

Dvoudobé takty „Martina" notují všecky ostatní zápisy nejen v notách polovičního trvání (čtvrťové místo půlových), ale se čtvrťovou pausou po třetí notě. Bylo by možno se domnívati, že tato třetí nota patří již do taktu trojdobého (podle notace zápisů ovšem do taktu tříosmino-vého, tedy s osminovou pausou) tak jako tomu skutečně bylo při typu „sýkorky" a „měkoty". Leč tomu odporuje jednak zápis můj, jednak to, že taneční popis uvádí na tyto tři noty tři kroky obkročákové, tedy i na notu poslední obkročák a nikoli sousedskou. Pausy takové vůbec není a lze si ji v zápisech vysvětliti jen snahou, vpraviti motivek do dvoučtvrtního taktu. Tanec C. L. 99, 432 zapsán jest jinak rytmicky správně, ale v notách polovičních. Oba druhé zápisy třeba opraviti ještě dle pravidla I.

Hol. V. 273 je s mým „zápisem v prvním dílu zcela shodný, v druhém malý variant. Zápis z C. L. 1894, 438 je melodicky zcela konfusní. Správně zapsán je pouze první typ „Martina". Druhý typ má mu úplně odpovídati, jen o tón níže, jak jest u všech ostatních zápisů. Má tedy zníti: d'ef, f e d, f e d. Druhý díl tance, jak ihned patrno, zapsán byl v F-dur, ačkoliv první díl je v C-dur; třeba jej tedy položití o kvartu níže. Pak se jeví tanec jako variant tance Holasova.

Také tanec O L. 99, 432 d. shoduje se v prvním dílu s mým zápisem; v druhém (zakončení sousedskou) se ovšem liší, ač zůstává motivicky příbuzný.

Texty jsou dva. První, dle něhož jsem typ pojmenoval, jest při mém zápisu: