Mohl jsem tedy tanec tento právem uvésti ve skupině „Hrábě".60) Totéž platí o tanci „kolovrat" z Novotného „Libických písní" č. 7. Melodicky i formou jest tanec Novotného shodný s „kolovratem" z C. L. 1894, 497, (srov. př. X а X'), má však chybně v každém typu „sýkorky" poslední takt dvojdobý místo trojdobého; tedy podle našeho značení s s o o o, což zapisovatel notuje jako rytmus furiantský. Zápis tedy zase zdánlivě taktu nemění. I názvem a textem druhé sloky shoduje se tanec Novotného s tancem z C. L., text první sloky je zase shodný s příbuzným „směskem" Hol. V 278; to vše svědčí dostatečně, že jest taktéž tancem „proměnlivým".

Méně jisto je to o tanci „Salát" z C. L. 1898, 321 nah., s nímž se shoduje „Kozel" Chr. 477 n. Tanec je zase melodicky shodný s hlavní skupinou „Salátu" (př. XIX.), ale rytmisuje opětně každé dva dvojdobé takty typů „Jidáše" jako jediný takt trojdobý, takže jest až na dvoj-dobou vložku celý trojdobý. U tance z C. Lidu je to asi chyba, poněvadž popis tance žádá na těch místech obkročák. Ale u tance z Chrudimská (autor zápisu je v obou případech týž, totiž Zemánek) je předepsán pro vše (až na vložku) valčík. Nejde-li tedy i tu o omyl, měli bychom před sebou v tanci Chrudimském modernisovaný tanec starší, neboť „Salát" jako proměnlivý tanec je rozhodně útvar starší (vyskytuje se již u Rittersberka). V tomto případě byla by modernisace tance zase jeho pokažením, poněvadž ničí rytmické zvláštnosti, urovnávajíc tanec v monotoní rytmus valčíku.

Pro úplnost uvádím ještě, že č. 262 Novotného „Libických" je melodicky totožné se „sedlákovým" tancem „Červená růžičko" (viz př. XII), jenže jest veskrze v dvojdobém taktu. Takovýto rytmický variant jest ovšem možný, ale není pravděpodobný v témž kraji, kde se vyskytuje variant „proměnlivý" a to s oblibou. Vím z vlastní zkušenosti, že někteří zpěváci přednášejí i taneční písně v rytmu nikoli přísném, ale značně uvolněném (jakési rubato); pregnantní rytmus melodie v dvojdobých taktech svedl snad zapisovatele k tomu, vpraviti vše do dvojdobého taktu. Najdeme-li naproti tomu v téhož autora „Rečických písních" píseň č. 23 s melodií příbuznou „sýkorce", nebo v Hol. III 40 (zase z Kečicka) melodii příbuznou „kolovratu" (typ „hrábě"), v obou případech však bez měny taktu, nemáme důvodu, pochybovati o rytmické správnosti zápisů, ježto se v tomto kraji, pokud víme, tance „proměnlivé" nevyskytují.

c) Třetí skupinu tvoří několik tanců, jež se nám objevují sice jako „směsky", ale původem svýmv nejsou tance s taktem proměnlivým, ba ani vůbec ne tance. „Směsek" C L. 1898, 468 jest původně táhlá svatební