píseň, zcela volného rytmu. Píseň tato byla upravena к tanci sousedskou (resp. valčíkem) a nepravidelný rytmus ke konci každého z obou dílů (píseň je dvojdílná), vzniklý z původní koruny na předposlední notě, respektován tak, že změněn takt trojdobý v dvojdobý. Schema je toto:

Jak patrno, vznikají tak typy „měkoty"61). Text směsku takto vzniklého jest kontaminace z několika písní; uvedu první sloku, vzatou z odrhovačky, v devadesátých letech před. stol. oblíbené:

Pochod tu vylíčený je zajisté velmi příznačný pro vznik nových směsků. Zajímavo je, že je v Č. L. na témž místě (hned před tím, str. 467) uvedena táž píseň upravená jako pouhá sousedská (resp. valčík), takže nešetří rytmických zvláštností původní písně.

Holas v V. 134 uvádí (bez notového dokladu) jako „směsek" jinou melodii taktéž netaneční, známou baladickou „Letěla husička" EN 346. Melodie tato má takt sedmičtvrteční v členění 4 + 3.02) Podle toho by obsahoval tento Holasův směsek vesměs typy 2+2+3 čili tanečně vyjádřeno o o s, t. j. typy „višně". Zvláštností tohoto směsku by bylo, že by měl v dvojdobých taktech synkopy nejen hudební, ale i zpěvní, čehož jinde v lidové písni není. Také není jasno, jak (rytmicky) tento směsek končí. Třeba toho litovati, že Holas melodie směsku nezapsal a že se spokojil jen povrchní poznámkou o ní.

Taktéž zpěvní synkopy obsahuje „Derektorka" Chr. 462 nah.; tanec zapsaný veskrze v polovičních notách, měl by dle našeho značení schéma trojdílné s typy „Jidáše" a sousedskou vložkou

V tomto případě — dle popisu tance — tančí se vždy na oba dvojdobé takty „Jidáše" jediný krok s poskokem, sledujícím synko-povitý útvar melodie. Tyto synkopy mají zajímavý původ. Melodie tance totiž není naše, nýbrž je to německý ländler s předtaktím. Takovéto předtaktí povaze naší písně odporné, upravuje si lid náš u jiných písní nejčastěji tím, že je odvrhne. V tomto případě předtaktí ponecháno a využito na vytvoření taktů dvojdobých, čímž vznikl „směsek".