Za to u tanců Chr. 480 uprostřed a Chr. 473 nah. není nej-menší pochyby o tom, že tempo mění a to ve smyslu „Volně—Rychle". Oba tyto tance představují dokonce typ, který jsme v kapitole II. zvláště vytkli: v obou dílech spracován jest různým způsobem týž melodický motiv.

V tanci Chr. 480 (uprostřed) objevují se v prvním dílu dva typy „Taliána"; týž motiv spracován jest v druhém dílu dvojdobým vrtákem, při čemž z bývalých třídobých taktů vzniknou trioly. Tempa jsou „Mírně" — „Rychle" pro oba díly, ostatní předpisy o měně tempa v prvním dílu nutno škrtnouti. Tanec třeba celý přepsati notami dvojnásobného trvání; pak je vrták osmitaktový. Schema jest:

Tanec Chr. 473 nah. má v prvním dílu dva typy „Vejra", motivicky příbuzné s vejrovými typy směsku C L 99, 431 dole (viz „Směsky" 74.) Týž motiv zpracován je v druhém dílu dvojdobým kvapíkem (snad je to modernější náhrada za vrták). Kvapík ten, ponecháme-li jej v obvyklé proň notaci, má i s opakováním šestnáct taktů a obsahuje vlastně dva dvojdobé varianty původního motívu, z nichž druhý jest již vzdálenější. Schema jest:

Konečně nutno uvésti dva tance, u nichž střídání temp jest již složitější. První z nich je „Kobyla" Č. L. 1897, 436 dole. Po čtyřech taktech sousedské následují čtyři takty dvojdobé, v nichž se tančí „řezanka" a jež snad jsou tempa jiného. Druhý díl je typ „zakončení sousedskou" a rovná se zajisté tempem začátku 03). Jeho dvojdobé takty napíšeme v dvojnásobných notách; pak zabírají čtrnáct taktů naplněných vesměs triolami, s jakými jsme se u některých směsků setkali. Melodický motiv je příbuzný trojdobému tanci „Valach" (viz EN 83 a j.), odkudž pocházejí jeho trioly. Konec jsou dva takty sousedské. Schema jest tedy, označíme-li takty řezankou tančené písmenem ř:

s s s s I řřř || oooooooo | ooooooss

Je-li tempo „řezanky" totéž jako tempo ostatního tance, patřil by tanec ten mezi směsky a lišil by se od nich jen způsobem tance—ale i tuto „řezanku" bylo by možno považovati za obměnu obkročáku.

Velice pestrý, ač nezajímavý, je „latovák" Chr. 480 d, jehož melodie pochází z volné písně lyrické. Je opět příkladem „nového" směsku. Má nejprve čtyři takty trojdobé, jež se tančí mazúrkou (třeba ji považovati za náhradu sousedské). Pak jsou čtyři takty dvojdobé, z nichž však dva se tančí polkou a druhé dva obkročákem. Druhý díl má dva takty trojdobé, tančené zase mazúrkou, a dva takty dvojdobé, tančené obkročákem. Přepíšeme-li vše notami dvojnásobného taktu, bude počet dvojdobých