@----------------------

K. Žďárský: Výklad jmen místních v hejtmanství rakovnickém. Ve Věstníku musejního spolku král. města Rakovníka a polit. okr. rakovnického 1916, č. 5, str. 3—25.

Český intelligent, který se chce spolehlivě poučit o významu místních jmen v českém království, pozná s trpkým zklamáním, že dosud nemáme vědeckého jejich výkladu. Je to pravda tím smutnější, jelikož jest přece všeobecně známo, že český jazykozpyt učinil zejména v době Ge-baurově neobyčejný pokrok. S povděkem tedy vítáme každou práci, která chce odstraniti tento opravdu citelný nedostatek. V posledních letech vskutku se stalo několik vážných pokusů, aby byla vědecky vyložena místní jména alespoň některých částí našeho království. Častěji se ovšem objevují výklady našich místních jmen od diletantů bez náležité odborné přípravy. Zunkovič jest jejich typickým představitelem. Přistupme nyní к práci p. Žďárského a sledujme kriticky jeho způsob práce.

V úvodě všeobecně popisuje podle H. Jirečka, jak u nás v době Přemyslovské vznikaly osady a jejich názvy. Za nejstarší osady pokládá podle svého pramene m. jm. s kone. -ice a -ovice. Podle, p. Z ď. „prvotní jména osad vycházela v ukončení vesměs na -ovice. Častým užíváním těchto jmen ku zpohodlnění výslovnosti vytřela se (!) v některých slabika „ov" nebo „oj", takže ovládla často forma kratší." (str. 6). Důkazem toho jsou prý jména Mutějovice obec. Muťovice, kde se -tějo- změnilo stažením nebo zkrácením (jak my se vyjadřujeme) v -ťo-, a Budějovice obec. Budějice, kde se slab. -jovi- stáhly v -ji-. Příklad na „vytření" -oj- zůstal však p. Zď. dlužen a první jméno má k tomu v obou tvarech konc. -ovice. Podle výkladu p. Zď. jbychom čekali, že každé -ovice se změnilo v -ice. Tomu tak není a p. Zď. nevykládá proč, V jazykozpytě, jenž tvary složitější pokládá za mladší, panuje opačný názor, že totiž původní a starší jest tu příp. -ice z *-itjo- a že teprve později, třebas také v dobách starých, bráno za základ ne substantivum, nýbrž adjekt. přisvoj. -ovt>. (v. Vondrák, Vergl. slav. Gram. I. 452).

Vznik konc. -ovice pěkně vykládají Cerný-Váša v Moravských jm. místních str. 9: „Vladislavic významem se neliší od Vladislavóv. Kontaminací obou tvarů vzniklo VJadislavovic."

Dále v úvodě mluví p. Zď. přehledně o m. jm. vzniklých 1. ze jmen osobních, 2. z obecných subst. a adj. a 3. o složených jménech místních.

Po tomto stručném přehledu vykládá jednotlivě v abecedním pořádku jména všech 88 osad rakovnického hejtmanství. Očekávali bychom, že u každého jména především uvede několik dokladů, v jakém tvaru se vyskytovalo v dobách minulých. Jeť známo, že nynější tvar místního jména jest často výsledkem mnoha změn v minulosti. Zejména bychom očekávali větší počet dokladů ze všech století od dob nejstarších u jmen nejasných, na př. Kalubice, Křivoklát, Lašovice, Hředle atp., ale p. Zď.