dostala r. 1820 nepatrná osada Camrdoves po přistavení několika domků na počest kněžny Amalie z Fürstenberku, N. Jáchymov vzniklý r. 1819 pojmenován tak ku poctě majetníka dolů Jachyma Egona z Fürstenberku, Janov nazván podle hrab. Jana Štěp. di Meraviglia-Crivelli, na jehož pozemcích v Olešné vznikl, Karlov podle maj etnika, panství Karla kníž. z Fürstenb. a rovněž tak Karloves založená r. 1828. Skoda jen, že p. Zď. nenaznačil, ze kterých pramenu tyto zprávy čerpal, aby se tam každý o nich mohl přesvědčiti.

V rakovn. hejtman, jsou dále zajímavá mi jm. složená Hostokryje, Hracholusky a Senomaty. O nich se mohl p. Zď. poučit již ze starších prací odborných, na př. v článcích Ant. Vaška „O složených slovech v češtině" С Mat. Mor. 1877-79 nebo v Jagičově či. „Die slav. Com-posita in ihrem sprachgeschichtlichen Auftreten" v Arch. f. slav. Phil. XX а XXI a také v mé práci o Plzeňsku, již uvádí mezi svými prameny, při jm. Hořehledy a Radobčice. „Podle těch prací jest zřejmé, že uvedená jm. složená patří ke jm. Zernoseky a Kozojedy, jež označovala osady těch, kteří byli nazýváni podle svého zaměstnání žernosěci = sekající žernovy nebo přezdívkou kozojedi = pojídající kozy. Druhá část těchto složenin má sice tvar substantívni, ale povahu přechodníkovou. Proto Jagić nazýval druhý takový člen ve složeninách participiálem. Hostokryje, Hracholusky a Senomaty jsou podle toho názvy osad, v nichž bydlili jednak hostokryji = lidé kryjící (ukrývající) hosty (t. cizince), jednak hracholusci (asi posměšný název) == lidé louskající hrách, jednak senomati = lidé hnětoucí n. míchající seno.

P. Zď. se při výkladu jm. Hostokryje předně nesprávně dovolává Gebaurova Slovníku pravě: „Podle Staročeského slovníka Gebauerova slovo host, -i jest odvozeno ze staroněmeckého slova Gast = host, cizinec". V předmluvě к Slovníku by našel na str. V, že po záhlaví „následuje význam vyslovený střídným výrazem novočes. nebo parafrásí nebo slovem latinským nebo tlumočením německým". Uvedená tu slova německá neznačí tedy, že z nich stř. slova vznikla, nýbrž jsou jich překladem. Jm. Hostokryje pak p. Zď. vykládá takto: „Hostokryje značí tedy místo, kde se usadili později přišlí osadníci — domácímu lidu byli cizinci — nebyli tu asi rádi viděni; ustoupili tedy dále v hornatější kraj, kde byli spíše ukryti" (str. 9.) Vybásňuje si tedy význam původnímu vlastně opačný. Jm. Hracholusky p. Zď. nevysvětluje. Praví jen, „že okolní obyvatelstvo zvalo osadníky pro zálibu jejich v pěstování hrachu Hracholusci." Jm. Senomaty uznává sice také za přezdívku a pokračuje: „dle pověsti značí osadu těch, kteří často zaplavované seno mlátili, aby z něho vyprášili vodou nanesené bahno, tedy seno-mlati, vysutím 1 senomati." Tímto lidovým výkladem se p. Zď. také spokojuje. Kdyby nahlédl do Geb. SL, našel by stč. slov. miesti, matu — masti, hnísti, na př. když (Ježúš) hlínu myetyeffe M L 50a, (súsěd) zmyete obilí Rožmb. 280.

Z ostatních jmen vykládaných p. Zď. si povšimneme toliko jmen, jichž výklad poskytuje nějakých obtíží.

Kalu b ice vykládá p. Zď. dvojím způsobem: 1 ze slov kálati = štípati, rubati (drva) a Kalubici by prý byli lidé rubající dříví. Od slov. kálati by však takové jméno znělo Kálaly; 2. jm. Kalubice pokládá za