složené z „kalalúbiti (stě.) == líbiti". Zase špatně citováno: v Geb. Sl. jest stě. lúbiti = rád míti, milovati. Jméno by však spíše znělo Kaloluby (srov. Senomaty) nebo nanejvýš Kaluby.

Křupá. Jméno toto vysvětluje p. Zď. pověstí, že tamější zvony rozhánějí za parného léta zlověstné mraky s kroupami (krupné). Obejdeme se bez pověry, uvážíme-li, že bylo stě. adj. krupý = hrubý grob, roh (Geb. Sl.) Podobně sluje osada Křupá Dolní pod Bezd., pro kterou našel Sedl. doklad již pro r. 1228.

Při jm. Hrádek Křivoklát (pův. castellum Krvoplat) praví p. Zď. na vysvětlení: „Jméno Hrádek zdá se býti odvozeno od os. jm. Hrádek nebo od Radek s dial. h" (str. 13). Tenhle výklad připomíná bezděčně pověstné Hájkovy výklady m. jm. Jm. Křivoklát však p. Zď nechal bez vysvětlení. Jen o vzniku první části Křivo- se domnívá, že jest odvozena od křivého potoka Rakovnického, který obtéká křivoklátskou výspu.

L a š o vi c e odvozuje 1. z os. jm. Lah, kde h na konci znělo jako ch (jinak tohoto jm. nevysvětluje). Navrhuje též výklad z laz = pole u lesa, jelikož se mezi lidem říká Lažovice. Doklady starší mají vždy š a již proto jest druhý výklad nesprávný. První výklad jest vhodnější, ovšem jest jej třeba opravit. Jm. os. znělo *Lach n. *Laš a vzniklo (jako Zdjch. n. Zdiš ze Zdislav Bartoš z Bartoloměj, Beneš z Benedikt atp. v. Cerný-Váša 6) z nějakého jm. os. s La-, na př. Lampreht (abbas de Cladorub Fried. Cod. I 1169), Lazarus (monachus t. 873) atp. Možná též, že souviselo se stč. lech = náčelník, csl. 1есЬъ = Polonus, pol. Lech i Lach, srov. m. jm. Laškov, Lechovice. Jm. Lašovice jest prastaré: již r. 1143 patřily klást, strahovskému (Sedl. Sl.)

Pro jm. Lišany má p. Zď. trojí výklad: 1. ze subst. laz „zdrob-něním jména laz povstalo lazec a na lazcích vznikla osada téhož jm. Obyvatelé sluli lažčěné a z toho příslušnými změnami povstalo Lašťany— Lišany." Tohle prý našel ve svém prameni: Cerný-Váša 150. Tito oba jsou známi ze své práce jako dobří filologové a proto nevěříme, že by byli schopni takového filologického kotrmelce. Nahlédneme-li do uvedeného místa, nalezneme tam opravdu ty věty, jen poslední slovo Lišany tam ovšem schází. Zřejmý opět doklad, jak špatně p. Zď. cituje.

2. Jm. Lišany možno prý vyložiti ze subst. les. Jm. by znělo Lešany a bylo by třeba z dokladů dosvědčit, že tak alespoň dříve znělo. Ale ve všech třech starých dokladech vidíme buď Lissan (1416) nebo Lyssan (1422).

3. Ze stč. lécha = (Ackerfläche. Ale staré doklady opět svědčí proti tomu. Tvarů se zúženým í z é bylo na poč. 15. stol. pořídku (v. Geb. Hlásk. 141), i bylo by ve většině dokladů Léšany a nyní by asi bylo Lišany s -í-. Výklad první^ jest tudíž chybný, třetí skoro nemožný a výklad druhý by musil p. Zď. podepřít doklady a toho nečiní.

Kdo se zabýval výklady m. jm., tomu napadne při tom jm. bezděčně: jako jm. Vysočany vykládáme tak, že tam bydlili Vysočěné t. j. obyvatelé osady zv. Vysoká, nebo Hlubočany na Mor. z m. jm. Hluboká, podobně jm. Lišany možno snad uvésti ve spojení s m. jm. Lysá (během 17. a 18. století dostalo у skoro touž výslovnost jako i, v. Geb. Hlásk. 280).