venkované „Malá Vráž". V městě těchto jmen neznají — užívají jich jen venkované, zejména z Malovic. Západně od Malé Vraže, as 1 km, je hradiště z knížecí doby (Ne-tolice byl dle Kosmy Slavníkův pomezní hrad). Poloha těchto Vráží, jejichž název téměř již ztracený pozornou ochotou pana Dra Kudrny byl uchován, odpovídá polohám jiných neosídlených Vráží. Je to vrch s rozlehlým hřbetem, ne však nejvyšší (výše na západ 484 m, na východ 439 m) a zdvihá se u staré osady. Zajímavou shodu polohy má s Vrážkou, či Vrážkami u Řevnic a Zadní Třebáně. Západně od této Vrážky zdvihá se poněkud vyšší vrch „Siberný", na němž též stávala šibenice.

Pan Dr. Kudrna upozornil mne též na neosídlený vrch Vráž, ležící sz. od Prachatic, (západně od Husince a jižně od vsi Chumen). Leží, podle mapy, mezi stokem dvou potoků od jmenovaných míst tekoucích na západ, má rozlehlý hřbet a není rovněž nejvyšší ve svém okolí (výšky mezi stokem vod 548, 554, 571 m, výška jižněji 586, severněji 580, západně 626).

Pan inž. F. Finda, sloužící t. č. v poli, píše mi z východního bojiště v odpověď na výzvu ve „Venkovu" : „U mého rodiště Jemnice na Moravě jest kopec, zvaný Vráž. Označení to je lidové i kartograficky užívané. Nemýlím-li se, je to trigonometrický bod 3. řádu. Je to mírně vypnutý pahorek, od nepamětna zalesněný, který přechází v náhorní rovinu právě tak, jakoby feuilleton Váš tento pahorek měl na mysli při svém popisu".

*

V „Agrárním Archivu" (1916 seš. 3), jenž pečlivě a pozorně oznamuje literaturu, spadající v jeho obor, referuje pan Dr. A. Profous o obou článcích našeho Věstníku, jednajících o Vráži. Výklad názvu Vráž ze starého významu „magicas artes exercere" vítá sympaticky, ale s reservou, až výklad bude, jak praví, podepřen analogiemi. V mém článku shledává však nedopatření. Vytýká, že vrch u Komorního Hrádku jmenuji jednou Vražný, podruhé Vrážský. Pokládá za důležité, že mapa jej jmenuje Vrážský, poněvadž pak „Vrážský vrch dostal své jméno teprve dle osady Vraže". Mohl bych odpověděti, že se panu referentovi tu přihodilo nedopatřeni analogické: Praví totiž nejprve, že se vrch ten nalézá u samoty Vraže, a několik řádků na to, že dostal jméno od osady Vraže. V úpatí vrchu leží vskutku jen samota Vráž (šest stavení s 34 obyvateli), a je mnohem pravděpodobnější, že lesní samota má jméno dle vrchu, než že vrch má jméno dle samoty. Název turistické mapy není rozhodující. (Tatáž mapa si na př. vrch Merkstein, lidově Merštejn, na německé mapě Meerstein, přeložila na „Kámen" a vrch „Siberný" na „Stříbrný".)

Podruhé vytýká pan referent, že uvádím Boží -Vrážky u Mníšku jako neosídlené> později však připomínám na jz. a sv. od nich stopy zaniklých osad Bud a Nezabudic. Jde tu o nedorozumění. Boží Vrážky byly a jsou neosídlený. Jmenovaná osídlení leží mimo ně — jak i z mapy je patrno — a uvedl jsem je proto, abych ukázal, že tyto Vrážky, od dnešních osad poměrně vzdálené, byly dříve mezi dvěma osadami — asi jako Vrážky mezi Řevnicemi a Třebání — jejichž obyvatelům mohly býti shromáždištěm.

Pan referent probírá pak soupis místních jmen, jež jsem к článku připojil a vybírá z nich ta, jež možno vyložit jinak. Užiji jeho vývodů, až budu moci z hojnějšího materiálu poříditi přesnější soupis původně neosídlených Vráží v českých zemích.

@--------------

К článku Tillovu v tomto časopise (str 53. nn.) měl bych malý dodatek, arci nejistý, ale i při té nejistotě přece velmi zajímavý.

Tille správně soudil, že asi jmen „Vraže" bylo více. Jedno takové jméno osady vyhynulé (?) nalezneme v listině ddto 7. VII. 1242 (z originálu, německým písařem