str. 365
v desítiletí dalším zase stoupla na 5401 obyvatele, t. j. o 5'8°/0. Celkem za pozorované třicetiletí vzrostla о 4%. V okrese lanškrounském, jenž je německou částí sledovaného okresního hejtmanství, bylo r. 1880 Cechů 10.637; do r. 1890 klesl jejich počet na
10.492, t. j. o 145 (= — 1-3%), do r. 1900 o další 881 duši na 9611, tedy o 8-4°/u a do r. 1910 stoupl o 307, tedy zase na 9918 (+ 3'2°/0). Za celé třicetiletí poklesl na Lanškrounsku (soudním okrese) český živel o 719 duší, t. j. o — 6'7"/0. Ale ani německého obyvatelstva tam nepřibylo, ačijeho početný pokles byl mírnější: do r. 1890 ještě stoupl počet německého obyvatelstva o 408 duší, t. j. as o 2%, do r. 1900 však již klesl na 21.598, za desítiletí o 671 obyvatele t. j. cca 3% a do r. 1910 o 169 duší (as — 0-7%). Za celé třicetiletí klesl počet Němců s 21.861 na 21.429, tedy o 432 obyvatele, t. j. bez mála о 2°/0. V celém okresním hejtmanství za pozorované třicetiletí přibylo Čechů o 7503 duše, tedy 21'9°/o a Němců ubylo o 228 osob, t. j. — 0'8%. Statistika uvedená potvrzuje znovu nenové pozorování o nepříznivé posici národnostních menšin při pohybu obyvatelstva: Ubývá-li obyvatelstva vůbec, národní menšina klesá rychleji a citelněji (jako na Lanškrounsku). Přibývá-li všeho obyvatelstva, přibývá národnostní menšina pomaleji a méně (jako na Üstecku). -z.
@-----------------------
Letošní Statistische Mitteilungen (č. 3) podaly přehled porodů a úmrtí za 4 týdny měsíce září (5.9—2.10) 1915 z 57 velkých měst Rakouska, jež měla dohromady 4,793.900 obyvatel. Porodů bylo v nich za pozorované období 4273, úmrtí 6096; bylo tedy bez mála o třetinu více případů smrti než porodů. Vyjádřeno v čřslech poměrných znáči to, že na ÍOOO obyvatel bylo ll'l porodů (ve stejném období r. 1914 ještě 17'4) a 12 úmrtí (r. 1914 v stejné periodě 12"6). Data uvedená shoduji se v hlavních rysech s čísly, sestavenými v 2. čísle NVC XI., a potvrzují úsudek tam vyslovený: za války pochopitelně klesá — a to velmi značně — cifra porodu; ale nestoupá, jak bylo se obávati čislo úmrtnosti obyvatelstva, zůstavšího při občanském svém povolání, naopak, byf nepatrně, klesá. Pro Prahu s předměstími udávaji oficiálna data pro pozorovaný měsíc 370 porodů, t. j. 8'7°/0o a 608 úmrtí (10'2°/Oo)- Rok před tím bylo živě narozených ve stejné době 14'6°/oo> zemřelých z domácího obyvatelstva 9'6°/00. Tuberkulosa byla příčinou smrti ve více než v pětině všech úmrtí (20'44°/0), ve 1247 případech ze 6096; v Praze s předměstími však zemřelo tuberkulosou 152 lidí při 608 všech úmrtí, byl tu tedy podíl tuberkulosy mezi všemi příčinami smrti právě dvacetipětiprocentní. -z.
@-----------------------
V dubnu 1916 narodilo se v celých Uhrách 30.370 dětí a zemřelo 42.670 obyvatelů ; přirozený úbytek — mimo ztráty v poli — byl tedy za uvedený jediný měsíc 12.300 duší. Dětí mladších roku zemřelo 7.033 t. j. více než 16% všech zemřelých a téměř čtvrtina všech narozených. Ovšem výkaz dubnový byl mimořádně nepříznivý-Na př.. v červnu již byl počet narozených 28.962 a zemřelých 32.370, tak že přirozený úbytek obyvatelstva byl 3408 osob. Bezmála čtvrtinu všech úmrtí způsobily nakažlivé nemoci zvláště skvrnitý tyf. Sňatků bylo v červnu 5416. -z.
@-----------------------
Dle výkazu kr. uherského statistického úřadu v Pešti, jenž byl vydán v dubnu, bylo v celých Uhrách v prvých dvou měsících letošního roku 12.489 sňatků. Ve stejném období r. 1914 bylo sňatků 53.399. Počet uzavřených manželství dle toho poklesl o 40.910 t. j. o více než tři čtvrtiny (o 760/0K Porodů bylo v daném období 51.306, loni 100.773, r. 1914 ještě 107.531, r. 1913 docela 109.134 a rok před tím (1912) 112.545. Dle toho byl úbytek porodů v pozorované periodě proti r. 1912 v r. 1913 o 3.411 t. j. as o 3%, r. 1914 o 5.014 t. j. cca 4l/j0/o, r. 1915 již o 11.772 t. j. o více než 10°/0 a letos o 61.239 čili téměř о 55%. V Uhrách bylo r. 1910 obyvatel 18,264.533 a roční přírůstek byl dle průměru 1900—1910 as 0'85°/0. Připadalo tedy v r. 1912 po-
|
|
