str. 369
ochromuje pravidelnou práci i v zimě. V tomto aspoň směru „Zádruha" usnadňuje práci domáckých dělnic tim, že jim sama dodává potřebný materiál, jímž se ještě včas zásobila. V ostatním obsahu čísla zajímá zmínka, že i krojové loutky Zádružiny jsou výrobkem nejen domáckého, nýbrž lidového průmyslu. Zádruha dává je zhotovovati pracovnicím v místech, odkud kroje jsou, a technikou, jako kroje velké. Ovšem přes to nejsou — aspoň loutky, které známe — a nechtějí býti krojovými modely. Vždyť loutka musí vyhovovati dětské duši a proto vždy leccos musi skresliti, jiné jen na-značiti a p. -z.
@----------------------
V Kasejovicích byla letos vypravena výstava vyšívačského kursu, který byl uspořádán na podporu a zdokonaleni domáckého průmyslu toho. Kursu (čtyřměsíčního) a výstavy súčastnilo se třicet žákyň a práce jejich zaplnily tři místnosti. Dle zpráv časopiseckých byla výstavka svědectvím, že v kursu, řízeném uč. E. Kudláčkovou ze Skutče, bylo dbáno rázovitosti domáckého vyšívání kasejovického, jehož vzory byly zachovány. Spolu zřízena stálá dílna pro práce vyšívačské, jejíž projekt byl Národjpisným Věstníkem již zaznamenán. Poněvadž je zabezpečen odbyt zjm. účastí pražské „Zádruhy" pro výrobky dilny, naleznou v ní kasejovické vyšívačky stálé zaměstnání za mzdu, ne-stlačovanou nadměrným výdělkem různých faktorů, jak bývá u domácké práce. -z.
@----------------------
„Dívčí práce", časopis pro výchovu vkusu, řízený prof. AI. Boudou, věnoval 10. číslo letošního ročníku ukázkám lidových práci vyšívačských, jež vybral z exposicí Národopisného musea českoslovanského. Podal na 9 tabulích ve zdařilých reprodukcích fy. Husníkovy-Häuslerovy ukázky (vzorníku) mřežek-zubů к čepcům z Valašska, prolamovaný pruh z koutní plachty uherskoslovenské, bošáckou zástěrku a její detaily, ženský kožíšek z Modré (v barvách a detaily na černé tabuli) a z českých výšivek uzlíčkový čepec prolamovaný z Plzeňska a vínek a uz'íčkový čepec z Turnovská, jež v Národopisném museu pražském, pečujíc vhodně o dobrou, vyčerpávající representaci svého kraje, vystavuje městské museum turnovské. Vyobrazení doprovodila stručným výkladem o technice prací a její vzorech musejní kustódka V. Havelková. -z.
@----------------------
Okresním soudem v Jablunkově odsouzen byl pro urážku na cti chałupnik Sromek z Oldřichovic proto, že stěžoval si Adamu Fojcikovi: že žena jeho (Fojcikova) pobíhala jako čarodějnice nahá po polích. Zajímavý ten doklad, jak udržují se dosud staré pověry, zaznamenal Opavský Věstník XIX., č. 47. —z—
Zborník za narodni život i običaji južnih Slavena roč. XX. seš. 2. obsahuje mimo nahoře uvedený referát o našem Věstníku pojednání dra. F r. 11 e š i č e „Rajska ptica" (str. 161—176): ukazují se latinské prameny, ze kterých čerpali chrvatští spisovatelé XVI.—XVIII. stol. vypravujíce tuto legendu; dále se uvádějí novější literární zpracováni její od Karamzina, J. J. Marka a Vlad. Šťastného. — Boranie dodal (str. 172 pozn. 2) ještě část z Vrchlického „Legendy o sv. Prokopu" „Zlatý pták" nadepsanou ; Ilešié shledává souvislost legendy s pověstí o Blaníku — uvedena ještě ballada Vrchlického, ale do hlubšího rozboru této pověsti o rytířích blanických se spis. nepustil. — Dále srovnávány od Moja Medice velikonoční obyčeje páleni ohňů v Chr-vatsku s podobnými obyčeji v jiných zemích rakouských a j. (177—181), poznámky o knižním původu dvou samoborských písníod D. В o raníce (181—184), popis svatebních obyčejů z Hercegoviny z r. 1870 (str. 185—225) od F r. M i 1 i ć e v i é e. Popis života lidu v Loboru v sev.-záp. Chrvatsku (226—253). Dokončena sbirka pořekade! a přísloví z Vrbnika na Krku (254—284). Jakási národní podání o loupežnících (285 až 292). Výpisky z archivů Rjeckých (str. 294—301) XVI.—XVIII. stol. a seznam rodinných jmen z Rjeku XVI. stol. do daleké většiny chrvatských, něco málo italských a
|
|
