str. 370
ještě méně německých. Příspěvek к lidové fraseologii bosensko-mohamedánské (302 až 305). Pověsti o hadech z okolí záhřebského (305—307).
Prof. M. Marko vytiskl v čas. za zgodov. in narodopisje XII., 123—153 obšírný a důkladný rozbor díla Konst. Jirečka o kultuře starosrbského státu (Staat und Gesellschaft im mittelalterlichen Serbien, Studien zur Kulturgeschichte des 13—15 Jh.), které vydala vídeňská Akademie věd v 56 sv. „Denkschriften" své filosof, histor. třídy. Referent místy doplňuje různé vývody Jirečkovy, zvláště jako filolog pričiňuje leccos z věcné terminologie o hospodářství, o poměrech právních a finančních, o domě a jeho zařízení, na př. o posteli, o hrách a tancích, o t. z. bugaršticích — nazvány prý takto po Bulharech, ježto přišly z východu a též o dialektických poměrech srbsko-chrvat-ských. — Můrko důrazně vytýká, že se příbuzné jazyky nedají přísně děliti, ještě méně dialekty, že v různých skupinách každá hláska má své hranice, a ty především by se na mapách měly zaznamenávat]' jako „isoglossy" a j. v. jpa.
@--------------------
Z Zeitschriftu für österreichische Volkskunde V. seš. XXI. roč. (vydaného na poč. června t. r.) dověděli jsme se, že byla od с. k. ministerstva kultu a vyučování a cis. akademie věd vyslána zvláštní etnograficko-archeologicko-lin-guistická expedice do balkánských zemí obsazených с. a k. rak.-uher. vojskem, do Černé Hory, Albanie a Srbska. Cleny této expedice jsou: soukr. docent kustos Dr. Artur Haberlandt jako etnograf, Dr. Fr. K i d r i č jako slavista, Dr. A. Schober a Dr. E. Praschniker jako archeologové, Dr. Lambertz jako linguista a Dr. E. Buschbek jako historik uměni. Úkolem expedice jest v etnografickém ohledu orientovati o nejdůležitějších posunech obyvatelstva za války, konati přípravy ku zhotovení národopisné mapy, která by byla výtek prostá a naznačovala by nynější poměry, po případě kontrolovati dosavadní materiál národopisných map, zvláště pro „srbsko-černohorsko-albánské" pohraniční kraje; stanovití styky kmenů a poměry krevní msty; orientovati o ohrožených památkách lidového umění (patrně pokud nebyly válečnými spoustami zničeny) jakož také o lidovém průmyslu vývoje schopném.
Bylo by velice lákavé podrobiti kritice tuto první oficiální vědeckou expedici rakouskou, neboť podle jejího členstva a její práce bude se ve světě posuzovati vědecká zdatnost naše. Mohly by se velmi snadno šíře odůvodňovati značné pochybnosti, pokud jsou sily zvolené do této expedice svou vědeckou průpravou schopné provésti těžké úkoly na ně vznesené. Z důvodů na snadě jsoucích nemůžeme se o tom šířiti. Jen tolik budiž nám dovoleno říci, že hluboce litujeme, že při výběru osobnost; do expedice vyslané do krajů převážně slovanských, byla tak nápadnou měrou ignorována i počtem i kvalitou svou vědeckou nepochybně velice zdatná obec slavistů rakouských. Z nich vybrán byl jediný, mladý slovinský učenec, který dosud ovšem neprokázal, na kolik jest schopen řešiti zavilé linguisticko-etnografické otázky. Málem se vtírá myšlenka, že hlavním úkolem jeho bude býti tlumočníkem mezi členy této expedice a národem, jehož důležité otázky mají býti jí před světovým forem řešeny.
jpa.
@--------------------
Bystroň Jan Stan.: Zwyczaje żniwiarskie w Polsce. Kraków. Nakl. Akad. Urn. 1916. Stran 293.
Kniha tato podává obraz hlavních obyčejů, které se v Polsku poutají ke žním, tedy к hospodářskému aktu, jenž od počátků kulturního života každého zemědělského národa byl nejdůležitějším. Probírá zde především víru v různé zoomorfické představy, o nichž lid věří, že sedí a hlídají uzrávající obilí (demony obilní), dále zvyky, které lid provádí při useknutí posledních klasů, dále spojenou s tím slavnost dožinek (zejména
