Nepochybuji o existenci tohoto tanečního kroku, ale při našich tancích se ho asi sotva používá, nebo jen výjimkou. Holas sám uvádí jej jen při tancích V. 137 a 138, jež jsou vzájemné malé varianty; varianty ze sbírek jiných uvádějí tu obkročák s poskokem nebo s potřesem, či posléze natřasák.

Nad to předpisuje Holas tento „skočák" i pro trojdobou vložku směsku 145 a, ačkoliv před tím napsal, že je skočák „vždy 2/4 taktu".

Tím jsme vyčerpali obměny obkročáku, v proměnlivých tancích se objevující. Hledě к popisům, v uvedených sbírkách se vyskytujícím, připomínám ovšem znova, že náš výklad opíral se o naši notaci tanců. Poněvadž ve sbírkách notace dvoudobých taktů je skoro vesměs notami polovičními, odpovídá zpravidla náš „celý takt" pouhé čtvrťové notě, naše „dvojtaktí" pak jednomu celému taktu v těchto tištěných popisech.

Přihlédneme teď, do jaké míry se tyto obměny obkročáku v našich tancích vyskytují.

V pravidelných tancích, pokud jsou bez vložky, vyskytují se obměny obkročáku jen zřídka, skutečně výjimkou. Objeví-li se však, platí obyčejně pro všecky takty dvojdobé, takže tu máme — ve spojení se sousedskou — zase jen kombinaci dvou druhů tanečních kroků. Jen ve dvou tancích objevují se pouze v jednom dílu a to v dílu, jenž jest proti druhému dílu živěji rytmisován.

V typu „Talián" ze 7 popsaných variantů jen 1 (Ć.L. 97,552) má obkročák s poskokem.

V typu „Sýkorka" z 10 popsaných variantů jen 1 (Hol. I. 297) má obkročák s poskokem.

V typu „Jidáš" není vůbec obměn.

V typu „Vejr", skupině a) má 1 tanec (C. L. 94, 497) vrták veskrze, kdežto variant

Hol. V. 132 jen v druhém dílu.

V typu „Vejr", skupině b), živěji rytmické, mají oba varianty veskrze vrták, oživený

u Hol. V. 205 poklepy druhou nohou.

V typu „Vejr", skupina d) má Hol. V. 141 v prvním dílu natřasák, variant Hol. V. 170

natřasák nebo obkročák, kdežto Chr. 471 n. jen obkročák.

V typu „Pádavec" obměn není.

Vpravidelných tancích s vložkou sousedskou jest tomu právě tak.

V typu „Hrábě" ze 4 popsaných variantů jen 1 (C. L. 94, 497) má veskrze obkročák

s poskokem.

V pravidelných tancích s vložkou obkročákovou objevují se za to obměny často, ale vždy jen ve vložce, kdežto v typech jest původní obkročák. Máme tedy v takových případech vlastně tři druhy tance spolu kombinovány, z nichž dva jsou ovšem blízce příbuzné (na př.: sousedská, obkročák, vrták).

V typu „Salát", skupina a) .má jen tanec Č. L. 02, 143 i vložku (známou Mozartov-

skou) obkročákovou, u ostatních jsou ve vložce obměny (Č. L. 94, 440 obkročák s poskokem, Hol. V. 279 natřasák, Ć. L. 99, 430 vrták).

V typu „Salát", skupina d) má všech 7 tanců ve vložce obměnu (Č. L. 98, 385, Chr.

495 obkročák s potřesem, Hol. V. 172 a 272 natřasák, Č. L. 94, 436 obkročák s poskokem, Hol. V. 137 a 138 skočák — obkročák s poskokem ?)

V typu „Višně" ve skupině s vložkou dvojdobou má Hol. 145 b ve vložce vrták, kdežto

Č. L. 99, 351 a) obkročák. Ve skupině s vložkou sice trojdobou, ale furiantskou, sledují ze šesti variantů tři furiantský rytmus, z nichž Č. L. 98, 385 a 99, 351 b) má obkročák s potřesy, Hol. 145 a) vrták s drobnými poskoky.