V typu „Vejr" skupina a) oba varianty s dvojdobou vložkou (Hol. V. 276, Chr. 481 )> mají v této vložce natřasák.

Ve s m ě s c í c h jest tomu podobně; zase jsou to hlavně rytmicky živé dvojdobé vložky nebo rytmicky živější jeden díl tance, kde se užívá obkročákových obměn. Zajímavo je, že se především v typech udržují houževnatě prosté obkročáky. Pro velikou rozmanitost směsků je tu ovšem obraz mnohem pestřejší.

Ve skupině 1. má ze 6 popsaných variantů jen tanec Č. L. 98, 467 n. obkročák s potřesy a to veskrze.

Ve skupině 3. má jeden variant (Č. L. 99, 429) obkročák s potřesem veskrze, druhý (Č. L. 94, 437 n) jen v druhé, živěji rytmisované části, obkročák s poskokem. Var. Hoř. 3 má v druhé části snad natřasák („ekosé", o němž" viz dále). Podobně Hoř. 7 ve vložce.

Ve skupině 4. maji tři tance obměnu v druhém dílu: Č. L. 94, 437 obkročák s poskokem, varianty C. L. 97, 436 a Zich 22 natřasák. Tanec Č. L. 94, 438 s dvojdobou vložkou má v ní obkročák s poskokem.

Ve skupině 5. a) kombinuje se u variantů Zich 23 a C. L. 97, 371 vrták oživený drobnými poskoky (takt 1—4, 9—12) s obkročákem (takt 5—8), kdežto u var.. Hol. V. 142 je prý veskrze obkročák.

Ve skupině 5.b) má Hoř. 9 a C. L. 99, 351 d v prvním dilu natřasák, v druhém obkročák.

Ve skupině 6. jest v tanci č. L. 98, 386 n. veskrze vrták, kdežto v C. L. 98, 386 d střídá se obkročák s natřasákem po dvou taktech podle rytmu melodie.

Ve skupině 7. a) má Zich 24 a Č. L. 94, 443 n. ve vložce obkročák s poskokem.

Ve skupině 7.b) a c) střídají se v tancích Zich 25, 26, Hol. 268, Č. L. 99, 431 (oba dva tance) a Hol. 163 natřasák s obkročákem podle živosti rytmu (obkročák se objevuje v Jidášovém motivku), Chr. 470d asi též, ač zapsán veskrze natřasák.

Ve skupině 8. a) je tomu také tak u tanců Č. L. 94, 442n., Hol. 277 a Hoř. 41.

Ve skupině 8. c) mají oba varianty Zich 28 a 29 v prvním dílu natřasák. Chr. 472 n.

má naopak vrták v dílu druhém. Ve skupině 9. jest ve vložce tance Č. L. 94, 438 n. obkročák s poskokem, ve vložce tance

Hol. 273 natřasák.

Ve skupině 10. se v tanci Č. L. 99, 432 střídá v prvním dílu obkročák s natřasákem (podle rytmu); v druhém dilu je obkročák, kdežto variant Chr. 507n. má tu vrták. V tanci Zich 32 je v typech „latováka" vrták, v typech „Martina" obkročák.

Ve skupině 11. jest u tance Č. L. 03, 366 předepsán obkročák dvojnásob rychlý, tedy

asi totéž, co Holasův „skočák", jenže krokem. Ve skupině 12. má Hol. 166 a Chr. 471 d vrták.

Z uvedeného přehledu jest patrno tolik:

U tanců pravidelných bez vložky anebo s vložkou sousedskou jest pravidlem krok obkročákový, až na případy, že jeden dít tance, případně celý tanec (typ ii. C, skupina b) je živěji rytmisován.

U tanců pravidelných s vložkou obkročákovou jest naopak pravidlem, že se tato vložka (ale jen ta) tančí obkročákovými obměnami, jež jejímu živému rytmu vyhovují.

U směsků objevují se obměny mnohem častěji, ale celkem za týchž okolností, jako u tanců pravidelných. Vyvolává je živější rytmus melodie a sledování tohoto rytmu bývá leckdy velmi podrobné.

Z toho by se dalo pro naše tance odvoditi jakési praktické pravidlo taneční, v němž by se výjimky připustily jen jako možná improvisace.

Jako nepodstatné drobnosti u obkročáku a jeho obměn někdy se vyskytující uvádím: rázný dopad (podup) u obkročáku a skrčení