str. 396
případ výjimečný a bylo by snad možno, že tu běží zároveň o měnu tempa.08)
b) Náhrada obkročáku a sousedské jinými kroky.
Ve všech až dosud uvedených obměnách obkročáku a sousedské, až snad na pochod, zůstal celkový ráz tančení nezměněn; zvláště jeho tempo zůstalo mírné. Podstatné změny ve způsobu tance nastaly teprve vlivy vnějšími. Průběhem století devatenáctého objevila se celá řada nových tanců umělých, jež vnikaly přirozeně i do lidových tanečních zábav, především přímým působením muzikantů. Pokud se tyto tance shodovaly s rázem tanečních písní, jež lid měl, byly přijaty ihned, tak na př. polka. Pokud se od něho odchylovaly, byl pochod ten mnohem delší, jako na př. při valčíku. Ale muzikanti byli neoblomní, neboť při-nášeti „nové kousky" bylo jejich pýchou (vskutku českou pýchou!) a tak, ndržel-li se tanec ve vyšší společnosti — jako právě valčík — uvedli jej konečně jakž takž i na vsi. Takovéto tance pak, resp. jejich taneční kroky, vedraly se posléze i do našich tanců proměnlivých, změnivše ovšem jejich ráz, zvláště i celkové tempo.
Polka není rozhodně český tanec lidový, je to tanec umělý a taneční krok její vznikl pravděpodobně ze „šotiše" (eccossaise). Odkud pochází název, těžko říci; ale starý lidový název český to není. Tolik jen zdá se býti jisto, že první polky komponovali čeští taneční skladatelé (kantoři); tyto jejich polky mají (tak jako ostatní jich komposice) pramálo českého, resp. lidově českého, přes to, že k nim leckdy užívali motivů z nějaké lidové písně (na př. v triu). Náš lidový tanec tak jako naše píseň pochází v jádře svém ze století osmnáctého; polka vznikla teprve v třicátých letech století devatenáctého."0) Rozšířila se však ihned mezi naším lidem, poněvadž mezi českými lidovými tanci byly mnohé, jež se jí rázem svým (tempem, rytmem) blížily, především skočná. Takové písně taneční bylo možno totiž zcela dobře zpívati po starém a tančiti po novém — polkou. Za to na př. obkročák nedal se polkou zastoupiti, jsa tempa i rytmu odlišného. U polky je tempo asi J = 100, u obkročáku podle naší notace J = 80. Nemohla tedy polka nahraditi obkročák v našich proměnlivých tancích, dokud se jich tempo nezrychlilo.
Ale právě v těchto typech „višně" jsou místo sousedské jen tři podupy; mění-li se při tom tempo, nemá celý tanec vůbec typů. Je to těžko rozhodnouti; zápis tu má sice „volně — rychle", ale takové předpisy, jak víme, nejsou spolehlivý. Uvádím tedy tento tanec aspoň zde v poznámce; čtenář zařadiž si jej — jako pochybný — do skupiny směsku 13b),
69) Právě pověst, že byla v těch letech u nás vynalezena, svědčí o tom, že není lidovou. Nebof tím je přiznáno, že před tím mezi našimi lidovými tanci nebyla. V celé té věci dlužno přísně lišiti tři různé věci: taneční krok polkový, název „polka" a taneční melodie, na něž lze „polku" tancovati.
|
|
