Toto zrychlení událo se nikoli v obkročáku, nýbrž v sousedské a způsobeno bylo valčíkem. Německý valčík vznikí z lidového ländleru zrychlením, jež stupňovali vídeňští skladatelé valčíků (především Strauss) měrou velmi značnou. Tento vídeňský valčík přecházel pak k nám. Lid se mu vzpíral, neboť jeho taneční písně sousedské byly tempa velmi mírného a nedalo se jich к tanci použiti. Třídobý tanec „do kolečka" pak byl zase naopak příliš rychlý a zcela jiného rytmu. Ještě r. 1903 jsem na Chodsku neviděl při lidové . muzice, kde se zpívalo, tančiti valčík, nýbrž jen sousedskou. Teprve zánik zpěvu při tanci způsobil, že valčíkové melodie ovládly tanec. Ale vliv valčíku jevil se přes to již dříve velmi patrně a to tím, že se tempo sousedské poněkud zrychlilo, zvláště tehdy, běželo-li o melodii jen instrumentální.

Takováto zrychlená sousedská vstupuje pak do našich proměnlivých tanců, neboť mladší muzikanti znali jen tu a hrávali starou, volnou sousedskou jen výjimečně, obyčejně k ránu. V různých krajích dělo se to ovšem v různé době, v Polabí na př. dříve než na Chodsku. Sousedská se udržovala v proměnlivých tancích velmi houževnatě a jsem přesvědčen, že ačkoliv popisy taneční, z nichž nám možno čerpati, pocházejí z doby nejnovější (od r. 1894) a vesměs se v nich objevuje „valčík", že tu v mnohém případě běželo ještě o pravý krok „sousedské". U „zelených kousků" na Chodsku vídal jsem výlučně jen tančiti sousedskou. Leč skutečnost, že sousedská se zrychlila, jest nepopiratelná a tato „valčíková" sousedská působila ovšem současně zrychlení obkročáku, asi na J = 100.

Tím byla dána možnost, aby za obkročák nastoupila polka, ovšem tak, že vždy dva takty obkročáku se tančily jedním krokem polkovým. To bylo možno, poněvadž, až na typ „padavce", a „Martina", jsou všude takty dvojdobé v sudém počtu. Ba ještě více. Seznali jsme obměny obkročáku, jež jaksi spojují dva takty v jeden celek, tančený veskrze toutéž nohou: natřasák a vrták.

A tak vidíme, že do zrychlených tanců proměnlivých vstupuje na dvoudobé takty za obkročák, vlastně za jeho obměny, polka. Schema taneční jest pak

Kdy se tak stalo, nelze nám určiti, poněvadž, jak jsem uvedl, naše taneční zápisy jsou příliš mladé. Ale jistě v době nejnovější, kolem r. 1900, neboť ještě v zápisech z С Lidu, většinou před toto datum připadajících, polka je řídká (vyskytuje se jen dvakrát), v Chrudimsku z r. 1906 již velmi hojná. Zajímavo je, že snad i předchůdce polky, eccossaise, fungovala jako náhrada obkročáku, ovšem v dobách dřívějších, ježto později vymizela. V Hořicku udává Hynek (str. 416) jako součást mateníku „ekosé", nevykládá však, jaký krok tím míní. Možná, že tak jmenuje obkročák s potřesy,-nebo natřasák. Tamtéž prohlašuje i polkový krok za součást mateníku; v konkrétních popisech však jí nikde neuvádí.

Polka nevstoupila do proměnlivých tanců za původní obkročák, nýbrž za jeho obměny, především za vrták. U tance Chr. 494 přímo čteme v popisu: polka nebo vrták. Přehlédneme zase, kde se polka