objevuje, při čemž je zajímavo, srovnati to s dřívějším přehledem obkročákových obměn.

V tancích pravidelných máme jen tři doklady, vesměs ve vložce.

V typu „Měkota" jeden variant (Č. L. 99, 132) tančí trojdobou, ale furiantskou vložka

polkou.

V typu „Salát" a) jeden variant (Chr. 476) tančí dvojdobou vložku polkou (ostatní ve-

směs obměnami obkročáku, až na č. L. 02,143, který tu má obkročák).

V typu „Vejr" c) jeden tanec (Chr. 458) má у prvním dilu polku, v druhém však, ryt-

micky odlišném, vrták.

Ve s m ě s c í c h najdeme polku častěji:

Ve skupině 5. b) má jeden variant (Hol. V. 161 b) polku, druhé dva natřasák (Hoř. 9 „ekosé").

Ve skupině 6. má jeden tanec (Hol. V. 150) polku v prvé i druhé části; soudím však, že v typu (vejra) se tančilo obkročákem (5. a 6. takt originálu).

Ve skupině 7. b) má jeden variant (Chr. 470 upr.) polku (mimo typy), všech 5 ostatních má tu natřasák.

Ve skupině 8. b) má Chr. 494 n. polku nebo vrták, Chr. 482 n. polku; v typech se však zase udržely obkročáky.

V ostatních případech je polka spojena ještě s mazúrkou, o čemž ihned promluvím.

Mazurka jako náhrada sousedské vyznačuje taktéž nejnověší fasi proměnlivých tanců. Tance, užívající pro trojdobé takty mazúrky, najdeme pouze v Chrudimsku; v C. Lidu ani ve sbírce Holasově jich není. Jsou to většinou směsky, v nichž se objevuje, a zdá se, že to bylo způsobeno skočným krokem polkovým, к němuž se mazurka lépe hodila než šou-pavá sousedská či valčík. Přes to udržuje se i v těchto tancích původní obkročák aspoň v typech.

V typu „Vejr" d) má jeden variant (Chr. 471 n.) v prvním dílu" polku s mazúrkou,

v druhém však obkročák s mazúrkou.

Ve skupině 7. b) má jeden variant (Chr. 470 upr.) mazurku a polku ; v typech je však obkročák s mazúrkou.

Ve skupině 11. má Chr. 468 nah. v prvním dílu mazurku a polku; v druhém dílu však jest (i mimo typy) obkročák s mazúrkou.

Ve skupině 12. má Chr. 468-9 po úvodním pochodu kombinaci mazúrky a obkročáku. Chr. 469, v němž typů není, má jen pochod a mazurku.

Ve skupině 5. („zakončeni sousedskou"), kde typů není, najdeme pouhou polku, zakončenou mazúrkou, v tanci Chr. 473 d.

K tomu bychom musili připočísti tanec Chr. 480 d, o němž byla zmínka na konci tanců kombinovaných. Jak bylo při těchto tancích uvedeno, objevuje se ještě jeden nový taneční krok, totiž řezankový, v tanci C. L. 97, 436. Leč tento krok jest příbuzný svým rázem s obkročákem. Konečně v kombinovaném tanci Chr. 473 n. vyskytuje se v druhé části kvapík, nahrazující patrně starší vrták, zachovaný v kombinovaných tancích Chr. 477 dole a 480 upr.

Jak patrno, objevuje se ve všech těchto případech někdy dvojí druh tance (polka—sousedská, polka—mazurka, pochod—mazurka), častěji však trojí (polka—obkročák—sousedská, polka—obkročák—mazurka, pochod—obkročák—mazurka a j.)

Tance s proměnlivým taktem jsou tance ryze kolové. Prvky tanců řadových vyskytují se tu tedy jen zcela výjimečně a to tehdy, nastoupil-li