od Orlíku к Stěchovicům. Také na cestě z Příbramě do Přeštic (na př. u Zelené Hory, Blovic) dalo by se snad něco zjistit, ač-li není již pozdě82). Na Rožmitálsku jsem o prázdninách r. 1908 proměnlivých tanců nenašel.

Teorie o vzniku „ proměnlivých tanců v jihozápadních Cechách a přenesení jich do Cech východních předpokládala mlčky, že tyto tance jsou původu českého. Došel jsem k tomu přesvědčení pátráním po proměnlivých tancích mimočeských, což tuto stručně doložím.

Poněvadž nám jde o otázku původnosti našich tanců, třeba vyšetřiti, po této stránce země sousední, a zvláště ovšem kraje, sousedící s oběma vytčenými oblastmi proměnlivých tanců v Cechách. Jsou to na jedné straně Morava se Slezskem, na druhé Německo říšské, obzvláště Bavorsko.

a) Morava a Slezsko.

Hledaje proměnlivé tance na Moravě prohlédl jsem především veliké sbírky lidových písní moravských, Sušilovu a tři Bartošovy. Je to několik tisíc písní. Výsledek byl záporný, nebo téměř záporný. Jen v obrovské třetí sbírce Bartošově, vydané С Akademií, našel jsem v oddílu „Tanec", obsahujícím ke 300 tanců, jediný tanec s proměnlivým taktem. Je to č. 1702 „Věneček"; zapsal jej Drahlovský, ředitel kůru v Přerově, a uveden jest mezi tanci hanáckými. Tento „věneček" jest jen malý variant naší „sýkorky" (viz př. Vi.) a třeba jej opraviti v dvoudobých taktech též podle našeho pravidla I.; jinak jest zapsán dobře, především má pátý takt každého typu notovaný správně jako trojdobý (tento takt jest celý vyplněn osminovými notami variace). Jak patrno, je to tedy případ zcela ojedinělý.

Pátraje v menších sbírkách, našel jsem přece ještě něco, ale nikoli na Moravě, nýbrž až ve Slezsku. Jsou to dva tance, jež otiskl Janáček v С Lidu, 1893, str. 503 ve stati „Osnovy hudební lidových tanců na Moravě". Jsou tu tance dva, „Troják" a „Dvoják", ale Janáček je otiskl za sebou jako jeden celek (č. 7: Dvoják, Troják) a připojil nejasnou poznámku, podle níž naprosto nelze rozlišiti, co je Dvoják a co Troják. Patrně je kontaminoval jeho hudebník, Jan Myška z Petřvalu v okresu Bohumínském. Leč Vluka podává ve svých. „Východo-slezských tancích", uveřejňovaných v C. Lidu, malé varianty obou těchto tanců odděleně: „Dvojan" Č. L. 1900, 114 nahoře, „Trojan" tamtéž dole. Sebral je, jak Vluka v ročníku 1898, str. 33 poznamenává, učitel J. Pětroš v Orlové (okres Frýštácký). Jiných proměnlivých tanců ve sbírce Vlukově, obsahující 41 tanec, není.

„Trojan" či „Troják" jest malý variant „směsků", jež jsem uvedl v oddílu 13 a), především mateníků Hoř. 13 („Pásla jeleny"). Jest tedy dvojdílný a obsahuje v prvním dílu dva typy „Jidáše" shodné s typy tanců „Salát,, d) (viz př. XXIII'), v druhém dílu dva typy „vejra", téměř