str. 422
Počet proměnlivých tanců ve Slezsku je příliš malý, abychom je mohli považovati za samostatné, a jeden z obou je nepatrný variant českého tance, vyskytujícího se na Hořicku v okresu Královéhradeckém. Soudím tedy, že byl tento tanec a patrně i druhý odtud přenesen do Slezska a to nejspíše potulnými muzikanty, kteří se houfně vydávali z Nechanicka a Hořicka na Rus, hledat si tam obživy.83)
Buď jak buď, tolik je jisto, že z Moravy ani ze Slezska proměnlivé tance do Cech nepřišly.
b) Německo.
Nejprve jest tu sbírka Rittersberkova, obsahující též několik n ě-meckých písní z Cech. Podle musejního rukopisu jsou hlavně z Klatovska. Mezi nimi jest jedna píseň (č. 15), jež je shodná s Ritters-berkovým tancem č. 41 (př. XVI.). O ní, jakož i o jejím textu, zmínil jsem se při rozboru tanců s typem HA (Jidáš) a tamtéž připojil jsem i německý text, podotknuv, že je zřejmě skládán к instrumentální melodii. Připomínám k tomu, co jsem již též při výkladu o musejním rukopisu v 3. části této závěrečné kapitoly podotkl, že totiž název „Tanz rückwärts" byl připojen u Rittersberkovy sbírky к tanci č. 41 omylem. Variantů tohoto tance Rit. 41, jenž je z Klatovska, známe celkem ještě sedm. Jeden, skoro shodný s Ritt. 41, jest v musejním rukopise (č. 104) a je též z Klatovska, tak jako var. Rit. 13 (př. XV1L). Další Zich 6 (př. XVl.) jest z Chodska (z Houjezda). Ale proti tomu variant Rit. 18 („latovák") je z Boleslavská, s ním téměř shodný Rit. 3 („vosňák") je z Kouřimská a Hol. V. 175 dokonce z Poličská (Korouhev). Z tohoto rozšíření téhož tance v Čechách možno důvodně souditi, že je původně český a že byl zanesefi do německých krajů českými dudáky, tak jak jsem o tom vyložil v kapitole II. při úvaze o tanci „Furiantu".
Böhme v díle „Geschichte des Tanzes in Deutschland" (dva svazky, z nichž druhý obsahuje notové ukázky tanců) sděluje v I. str. 194, že v okolí Waldmünchenu na českých hranicích (tedy nedaleko Domažlic) tančil se dříve „der Bojarsche (Bayerische), der aus zwei Drehern und zwei Schleifern bestand". Poněvadž „Dreher" je taktu 2/+ (jako náš vrták) a „Schleifer" v taktu 3Д> bylo schéma tohoto tance (ooss! t. j. náš typ „Jidáše" a je velmi pravděpodobno, že tento „bavorák" byl shodný nebo příbuzný s uvedeným německým tancem Rit. č. 15 či s tancem Rit. 4L84)
83) Srv. o tom zajímavé vypravování ve sborníku Hořickém, str. 409.
84) Zajímavý je název „Der bojarsche", shodný s našimi názvy „bavorák, bajrák, bajry", vyskytujícími se jako obecný název ve východní oblasti české (zvi. na Hořicku). Ve vlastních Bavořích totiž podle Böhma proměnlivých tanců vůbec není. Ve stati „Volkstänze in Ober- und Niederbayern" (I. str. 187—192) uvádí В. jedině tanec „Nagelschmied", jenž „jedenfalls aus der Oberpfalz herüber gewandert" a ještě k tomu není tancem proměnlivým v našem slova smyslu (viz o něm dále v našem textu nahoře). Soudím, že český název „bajrák" vznikl jen povrchni lidovou Iokalisaci, obdobně (v těchto proměnlivých tancích se vyskytující) sousedské, již náš lid pro její podobnost s ländlerem vesměs říká „tajč" nebo „štajryš" — a že dokonce německý název „Der bojarsche" vznikl z pojmenování českého. Také nějaký text (Bavorská Něm-kyně . . .) mohl býti příčinou českého názvu „bavorák".
