Také číslo 17. německé sbírky Rittersberkovy mění takt, ale zdá se, že tento zápis je neúplný a vůbec pochybný. Obsahoval by dle našeho značení dva typy „kucmouchu" [ s s о о о о ]. Jeho text

ukazuje, že tu jde o nějaký variant bavorského tance od Pasová (Hupfenvogel) nebo ze Salcburku (Hoppetvogel), jež popisuje ve svém díle Böhme na str. 190/1: „Bald wird gehüpft, bald gestampft, jetzt mit den Händen geklatscht, darauf gedreht und endlich gewalzt." O něco dále popisuje tanec jako mimický, napodobující ptačí skoky atd. Těžko říci, běží-li tu o tanec v našem slova smyslu „proměnlivý". Zajímavo je, že melodicky je píseň Rittersberkova příbuzná s českou písní „Dala jsi mně šátek za sedmáčník", jež je dvojdobá „skočná" (EN 100, českých písní Rit. č. 23). a je rozhodně českého původu.

V knize Bohmově, jež obsahuje zevrubný seznam a popis německých tanců, najdeme několik proměnlivých tanců v notové příloze (svazek II.). Jsou to především tři tance z Rýnské Falce a z přilehlé к ní části Élsaska. Je to č. 294 „Alter Volkstanz aus dem Westrich (Rheinpfalz)", prý ještě kolem r. 1820 známý. Tento tanec je šestnáctitaktový a obsahuje typ „padavce", t. j. dle našeho značení Jo s). Motivicky se však od chodského padavce zúplna liší. Dva druhé tance jsou z Eí-saska, č. 288 „Alter Tanz der Kochelsberger Bauern" (unfern Strass-burg um 1780) a č. 289 „Der Kochelsperger tanzt" z r. 1562. Oba mají typ „Jidáše", jenže tanec druhý na počátku nemá typu, nýbrž čtyři takty třídobé, což podle následujících taktů takt měnících je snad chybno. Motivy tanců jsou různé a liší se oba od našich tanců „Jidášových".

Důležitější však, než tyto jednotlivé tance z krajiny od nás dosti vzdálené, jest Böhmova zpráva o tom, že se v Horní Falci vyskytují proměnlivé tance hojně, že tam jsou — či vlastně byly a to ještě v první polovici 19. století — s oblibou tančeny a že je to zvláštnost tohoto kraje proti všem ostatním německým krajům. Böhme podává ve II. sv. notové ukázky těchto tanců a v I. sv. na str. 192—4 („Tänze in der Oberpfalz") dosti podrobný popis, z něhož poznáváme, že v Horní Falci proměnlivé tance byly pěstovány způsobem, jejž lze srovnati s naším českým, aspoň z oblasti jihozápadní.

V notové příloze uvádí Böhme tři příklady těchto tanců. Je to č. 290 „Zwiefacher" (noch 1830 nördl. v. Nürnberg). Tanec jest jednodílný a obsahuje — podle našeho značení — dva typy „kucmouchu" (s s o o o o) od našich českých zúplna odlišné. C. 291 „Zwiefacher oder Grad und ungrad" jest dvojdílný a obsahuje veskrze typy „padavce" (v druhém dílu má býti nejspíše druhý takt trojdobý), tedy (o s J, tematicky zúplna odlišné od „padavce" chodského, spíše příbuzné tanci z Westrichu (č. 294). Jedině č. 292 („Alter Oberpfälzer Bauerntanz") jest variant našeho českého tance a to Rittersberkova „Taliána" (č. 5, viz př. L). Je s ním motivicky veskrze shodný, ale má rytmické typy „Taliána" jen v prvním dílu; v druhém, ač-li byl správně zapsán, má rytmické typy jo o s oj, jichž jsme u našich tanců nenašli.