str. 443
na konci nepodal celkového resumé, které by třebas jen s autorova hlediska předvedlo celou základní konstrukci isolačního a recepčního ceremonielu v knize rozebraného. Také к místnímu rozložení jednotlivých zjevů mělo býti bráno více zřetele.
Na konec bych připomenul ještě jednu věc. Knize bylo by prospělo, kdyby byl autor nebyl tak spěchal s vydáním mezi válkou, což jak sám praví, znemožnilo mu obsažnější vyčerpání materiálu. Tím se stalo, že nejen vzdálenější materiály ruské, dnes ovšem v Krakově těžko přístupné, byly jen z části použity, ale že postrádáme v uvedeném seznamu i důležitý materiál rusínsky, autoru v Krakově jistě přístupný, jakým je kniha Z. Ku zeli: Дитина в звичаях i в!руваннях укр. народа (Мат. до укр. етн. VIII—IX. 1906—7). V této stati je bohatá další ruská literatura na str. 213 sl. Z českých materiálů lze do výkazu vzadu připojeného dodati na př. M. Béňa. Křestění a úvod u Horňáků (Č. Lid. I. 597) a Fr. Bartoš Naše děti, Brno 1888 4 sl., Z í b r t Prostonárodní obyčeje staročeské o krtinách (Světozor 1888, 832), Anon. Solení novorozenců (Světozor 1882, 552), Košťál J. Den narození (Jitřenka 1890, 238) Křest (ibid. 263). Odstavení (ibid. 299). Před narozením (ibid. 223). Při narození dítěte (ib. 250). Uvod (ib. 299). K. Adámek Lid na Hlinecku 37, kteréžto stati nalézám už v Pátkově přehledu české folkloristiky. (Č. Lid.) L. Niederle.
@-------------------------
Anmerkungen zu den Kinder- und Hausmärchen der Brüder Grimm. Neilbearbeitet von Johannes Bolte und Georg Polívka. Leipzig, Dieterich Bd. /., Nr. 1—60 1913. Bd. IL, Nr. 61—120 1915 8°.
Ač nerad, počínám přece jen steskem: škoda, že ta obrovská a skvělá práce srovnávací literatury, kterou vykonali v těchto dvou silných svazcích pánové J. Polívka a J. Bolte — třetí svazek bude ještě ná-sledovati — je uveřejněna jen jako pouhé nové spracovaní komentáře, který připojili bratří Grimmové v letech 1812 a 1815 ke své sbírce německých pohádek. Od této sbírky bratří Grimmů dělí nás celé století — oč jsme dnes, po stu letech dál, jak v sbírání lidové tradice, tak ve studiu srovnávací literatury, než záslužná sbírka Grimmů, z níž pramení všechno novodobé studium lidové duše, studium zárodků a růstu literárních látek a zákonů, ovládajících jejich život v duši lidu. Oba autoři, kteří označili svou, naprosto na poznámkách bratří Grimmů nezávislou a samostatnou práci, v níž dnes vrcholí látkové literární studium, jako pouhé nové spracovaní poznámek připojených bratry Grimmy k jejich sbírce, vykonali tím sice úctyplný čin vůči zakladatelům studia lidové literatury, ale přílišnou skromností zabránili, aby jejich dílo nestalo se i vnější formou tím, čím je vpravdě svým obsahem: nejdůklad-nějším a nejobsáhlejším katalogem látek evropské — i mimoevropské — lidové prosy jaký dosud máme.
Pohádky bratří Grimmů nevyčerpávají nikterak bohatství látek evropské lidové tradice — a jiné práce Polívkovy i Boltovy svědčí,
|
|
