vesnic jako studie р. V., nýbrž i jména samot. Ke konci jest uveden polotučným tiskem název vzorný, pro nějž tato studie vlastně vznikla.

Kdo si chce jeho práci přečisti s plným porozuměním, tomu jest nezbytně třeba, opatřiti si také dílo Klimschovo. To asi učiní málo kdo. Doklady historické mají však vedle tvarů lidových největší důležitost. Této potřebě mohl p. V. snadno vyhověti, kdyby byl uvedl několik málo historických dokladů alespoň u jmen, která mají tvar nějak zajímavý a musí býti podrobněji zkoumána. Tím by se rozsah studie podstatně nezvětšil a práce by získala přesvědčivosti. .

Kdo povrchně přečetl práci Klimschovu, domníval by se snad, že p. V. ve snaze po určení správných názvů místních potřebuje jen užiti výsledků podrobné studie Klimschovy. Ale tomu tak není. Již v referátu о I. dílu práce Klimschovy (Cechische Revue 1910, str. 81—94) vystihl dr. J. V. Simák hlavní její nedostatky. Především je to Klimschova nedokonalá znalost českého jazyka a mluvnice a pak zejména slepá protičeská tendence. Kdo se tedy dá do výkladu místních jmen jihočeských hejtmanství, jež byla předmětem práce Klimschovy, bude mít ještě značnou práci.

Samozřejmým jeho úkolem tedy bude, aby opravil Klimschovy chyby. To také p. V. ve své studii často učinil, na př.: Jm. В osice pochází podle p. Kl. z něm. os. jm. Bosch, Boso, jehož však nevykládá, р. V. z čes. os. jm. Bosa. Jen měl р. V. ještě vysvětliti vznik tohoto jména z Bohuše, Bohuslav (v. Geb. Sl.) Jm. Chrobold vykládá pan Kl. z něm. strob neb straub — rauh, р. V. je vykládá z chrbol, hrbol = kopeček, vrcholek a historické doklady Klimschovy svědčí pro tento výklad. Rovněž správně vytýká, že Klimschův výklad jm. Podeřiště z výrazu pod + řeka není možný. Jm. Z viř e t ice vykládá р. Kl. z něm. jm. Warito a р. V. správně z čes. jm. Zvířata (měl je ovšem napsati Zvieratá). Škarez vykladá p- Kl. stažením ze jm. Deskorez a opírá se o nejstarší doklad z r. 1359 Deskarzich, který prý poukazuje na obecné subst. deskáři = Bretterschneider. Je-li však tento doklad z latinského textu, pak jej lze i jinak vysvětliti. P. Vydra vykladá jm. Skarez z adj. škared podle obdoby Bezděz z Bezděd. Jm. Vadkov vykládají oba z os. jm. Vadek, ale р. V. vhodně toto jm. dále vykladá z os. jm. Vadislav, Vladislav. Jen změnu Via — ve Va — mohl ještě vyložiti výslovností (t. zv. obalováním) tvrdého I jako u, které pak splynulo s V — (Geb. Hl. 364.) O lš ov ice vykladá p. Kl. z os. jm. Voleš neb Voliš, jehož dále nevysvětluje, р. V. z os. jm. Qlech, jež prý vzniklo z Oldřich. Ze jm. Olech by však znělo m. jm. Olchovice. Základem jm. Olšovice bylo jm. Oleš (= Olech-jb, srov. Draž-Drah). Podobně u jm. Onšovice vykládá р. V. základní jméno Oneš ze jm. Ondřej. Jen bylo třeba tyto kratší tvary nějak doložiti. Rovněž lépe než p. Kl. vysvětluje р. V. m. jm. Hlavatce, Chlumany, Lštění atd. Jinde se р. V. omezuje na to, že stručně opakuje výklad Klimschův, na př. u jm. Kláštere c, Mošna atd.

Než bohužel nacházíme i jména, která lépe objasňuje p. Kl. než р. V., na př.: M. jm. Jelenka vykládá p. Kl. z obec. subst. jilem podle starých dokladů, na př. U Gilemca 1379, U Jelemka 1458. Pan Vydra uvádí sice, že se dosud mezi lidem říká Jelemka, ale