tuje teprve 1687 Schattow a r. 1720 Schatawa; a přes to р. Kl. vykládá, že české jméno jest překladem německého, а р. V. toto mínění opakuje slovy, že „český název (Zátoň) byl upraven podle německého".

Jinde p. Kl. nesprávně vykládá а р. V. se spokojí jen tím, že uvede výklad Klimschův s otazníkem, na př.: Lipka jest doloženo již z r. 1547 a německý název této osady Freiung teprve z r. 1686; ale přes to p. Kl. pokládá české jm. za překlad jména něm. a odvozuje je z adj. libý. Rovněž u jm. Hrbov opakuje р. V. výklad Klimschův z něm. os. jm. Herbo, vykřičníkem sice naznačí svou pochybnost, ale sám nevykládá. Stejně učinil u jm. Kahov. U jm. Prachatice se pozastavuje nad Klimschovým tvrzením, že se české jm. Prachatá nikdy nevyskytovalo, ale sám ho nedokládá.

To jsou asi důležitější věcné poznámky к práci p. Vydrově. Z kritické její přehlídky a zejména ze srovnání s prací p. Kl. jsme poznali, že správně opravil některé výklady Klimschovy a v tom záleží jeho zásluha o výklad m. jm. na Prachaticku. Z některých výkladů р. V. vysvítá, že má důkladnou přípravu jazykozpytnou. Úkolem si učinil, stanoviti správné tvary m. jm. hejtm. prachatického. Tomuto úkolu také dostál plně. Opravil především také některé názvy místní v úředním Seznamu, na př. Huti m. Hutě, za lidový tvar Ouřice navrhuje původní tvar Uhřice, za názvy, vzniklé podle jmen německých a dosti často se" vyskytující v českých spisech, zavádí tvary správné, na př. Blanická m. Malá Blanice, jež vznikla podle Klein-Planitz atp.

Vydrový vzorné tvary místních jmen, ke kterým dochází, jsou skoro všechny dobře odůvodněny. Zejména dobře činí, že všude dbá také názvů lidových. Skoda jen, že „krátkost doby a odměřené místo" mu nedovolily, aby se vyhnul všem nedopatřením.

Zeitschrift für österreichische Volkskunde na rozdil od našeho Věstnika svůj rozsah v době válečné na polovinu zmenšil, takže svazek XXI. až XXII. vyšel za r. 1915—-1916 v 6 sešitech, při čemž ovšem cena časopisu nezmenšena, než zůstala na bývalé výši.

Z obsahu toho dvojitého svazku dotýká se nás blíže jediný článek, Dra Ludom, Sawického „Almenwirtschaft und Hirtenleben in der Mährischen Walachei" sir. 1—18. 37—52, 69—85. Spis. prozkoumal dříve podrobněji život karpatských pastevců a horalů a měl tedy při tom studiu zvláštní průpravu. Prozkoumal moravské Valašsko a jeho lid velmi zevrubně a využil vší dotyčné literatury, jejíž seznam na konec své studie podává. (Srovn. stručnou zmínku v 1 seš. NVČ. str. 85 a podrobný referát Aug. Žaluda v agrárním archivu sešit 4. strana 284 n.) V oddíle „literatury" bylo několik málo slov věnováno jediné publikaci z české lidovědy, lidovým pracim slovenským od Dušana Jurkoviče, jež vydává, jak známo, vídeňská firma Schrollova. Jinak