str. 66
Z obsahu jest patrno, že v některých popěvcích ozývá se ještě-stol. XVIII, (srovn. č. 71 a 79), č. 80 vztahuje se patrně na války napoleonské — jinak najdeme běžnou erotiku a obecně známé motivy krakowiaku. V písních, které v rukopise následují po krakowiacích, není narážek, z nichž bychom mohli přesněji souditi o době vzniku. Některé mají nadpis „Arya". С 4 je z opery „Don Juan", v čís. 15 je satirická, zmínka o bankocetlích, patrně ohlas poměrů za válek napoleonských (r. 1811); ostatní „arye" obsahují sentimentální erotiku, satirické šlehy na povýšence, znemiravňující vliv peněz atd. — vesměs loci communes veršů tohoto druhu. Sborníček psán jest pravopisem obvyklým v 1. třetině XIX. stol.; tu a tam najdeme tvary odchylné, ano i zřejmé chyby, soudím tedy, že naše texty byly opsány z rukopisné sbírky, jakých se zachovalo tolik po dvorcích drobné šlechty, v kruzích měšťanských atd. Otisk, jejž dále podávám, reprodukuje přesně znění rukopisné.
Ke srovnání užil jsem těchto sbírek:9)
W. z Oleska: Pieśni polskie i ruskie ludu Galicyjskiego. Lwów 1833. (Ol.)
K.W.Wójcicki: Pieśni ludu Biało-Chrobatów atd. Warszawa 1836.
(Wójc.)
Zegota Pauli: Pieśni ludu polskiego w Galicyi. Lwów 1838.
O. Kolberg: Pieśni ludu polskiego. Warszawa 1857.
Týž: Lud. Jego zwyczaje atd. Hojnější sbírky tanců (krakowiaku aj.) jsou hlavně ve svazcích: Ser. II. (Sandomierskie); ser. VI. (Krakowskie 2); ser. XIII. (Poznańskie 5); ser. XVII. (Lubelskie 2) ; ser. XVIII. (Kieleckie 1); ser. XIX. (Kieleckie 2); ser. XXI. (Radomskie 2); ser. XXII. (Łęczyckie) a v monografii Mazowsze (2, 3).
Stan. Ciszewski: Lud rolniczo-górniczy z okolic Sławkowa atd.. Kraków 1887. (Zbiór wiadom. X., XI.)
Z. Gloger: Pieśni ludu. Kraków 1892.
J. Świętek: Lud Nadrabski. Kraków 1892.10)
Materiál, jehož ke srovnání bylo užito, jest tedy dosti rozsáhlý, neboť uvedené sbírky obsahují asi 4500 tanců (krakowiaku, mazurů a j.). Přihlížel jsem hlavně ke sbírkám starším, poněvadž přibírají hojně písní tak řeč. „šlechtických" t. j. umělých nebo od poloučených skladatelů, kdežto ve sbírkách akademických (Zbiór, Materyały) hledí se především к materiálu sebranému ve vrstvách ryze lidových.
Srovnání ukázalo, že 44 texty jsou varianty11) krakowiaku již tištěných, nepochybuji však, že podrobným srovnáváním zjistilo by se shod více; bylo by ovšem nutno pribratí též písně, neboť je známo, že mnohé krakowiaki jsou pouze úryvky písní lyrických. Mně šlo jen o to otisknouti text a připojiti nejnutnější poznámky, neboť rukopis nepochybně vznikl v 1. polovině XlX. stol. a obsahuje texty zpívané
9) V závorkách podávám — kde bylo třeba — zkratky, jichž jsem v textu užil.
10) Některé starší sbírky nebyly mi přístupny, na př.: Pieśni wielkopolskie, Poznań 1826 (Reizner); Chants polonais par Alb. Sowiński, Paris 1830.
11) Některé krakowiaki musejního rukopisu shodují se naprosto s texty tištěnými,, jinde běží o malé varianty* jinde zase shodují se jen základní myšlenka, rým a pod.
