Jihoslovanská akademie pro vědy a umění v Záhřebe slavila 28. července t. r. padesátý výroční den první své slavnostní schůze. Za těch padesát let svého trváni vykonala Jihoslovanská akademie velkou práci vědeckou, a přihlédne-me-li к poměrně nevelkým fondům, jimiž vládne a zvláště к velikým nesnázím a obtížím, se kterými setkávalo se její působení v nejbližší její domovině, že se jí po decenia takřka nedostávalo podpory ani od zemské vlády, jaké požívají přece všecky instituce podobného druhu, práci velkolepou, až ohromnou. Nemůže býti úkolem listu přísně odborného oceniti celkovou vědeckou práci Jihoslovanské akademie, a obmezíme se tudíž jen na disciplinu, jíž náš list jest věnován. A tu dlužno vyznati s povděkem, že také v tomto směru vykonala akademie velmi mnoho, mnohem více, než to bývá průměrně v akademiích věd. Ovšem nutno tu poznamenati, že ani u Srbů ani u Chrvatň není zvláštního sdružení samostatného, které by si obralo za svůj program lidovědu.

Od samého počátku své činnosti věnovala Jihoslovanská akademie bedlivou pozornost studiu lidových tradic, národních písní a pohádek. A toto studium jest úzce spojeno se jménem jejího nejpřednějšího člena V. J a g i é e. Prvá jeho přednáška v historicko-filologické sekci dne 5. června r. 1867 měla za program „Paralely a prameny našich národních písní a povíde k". Jemu vděčíme jedno ze základních pojednání o národní poesii slovanské „Gradja za slovinsku narodnu poeziju", vytištěné v 37. sv. Rada jugoslav. Akad. Silně zasahují do lidovědy namnoze jeho Opisi i izvodi iz několiko j u ž n o s 1 o v in š k i h rukopis а, tištěné v „Starinách" akademie, zvláště č. 6. Několik povídek z bulharského sborníka kr. bibliotéky Berlínské v 5. r. a Sredovječni liekov i, gatanja i vra-čanja v 10. sv. Mimo to referoval o Petranoviéově sbírce srbských epických písní v Bosně a Hercegovině v 2. sv. Radu, a o srovnávací mytologii v 8. sv. Radu. Ze starších členů věnovali jen někteří pozornost svou národní poesii, a to jen mimocho-chodem, archeolog L. Ljubič podal doplňky к Jagiéově „Gradji" (Rad. 40.); F. Markovic napsal pojednání „Etický obsah našich národních přísloví" (Rad. 96.) a Příspěvek estetické vědě o baladě a romanci (Rad. 138.), literární historik A. Pávic vytiskl pojednání

0 dvou starých chorvatských národních písních (ib. 47). L. Zima zabýval se studiem metriky národních písní (ib. sv. 48, 49, 93) a napsal samostatnou knihu Figuře u našem národnom pjesničtvu s njihovom teorijom 1880. Nejvíce pozornosti věnoval ji Jagiéův žák, nynější předseda akademie T. M a r e t i ć. Mimo četné práce jazykovědecké napsal „Studie iz pučkog, vjerovanja i pričanja u Hrvatä i Srbä (Rad. 60, 61), Kosovski junáci

1 dogagjaji u narodnoj epici (ib. 97), Metrika narodnih naših pjesama (ib. 168, 170), Tri priloga našej narodnoj epici (ib. 205), ocenil dilo M. Chalanského o Králevici Markovi (ib. 132) a vydal samostatnou knihu r. 1909 Naša národná epika, určenou širším kruhům. Zaznamenán budiž tu ještě článek A. Gavrilovice Prvo istorisko doba národne poezije. (Rad 153). Obsáhlé pojednání N. N o d i 1 a „Religija Srbä i Hrvatä na glavnoj osnovi pjesama, priča i govora narodnog" (Rad. 77, 79, 81, 84, 85, 89, 91, 94, 99, 101) bylo vlastně vědecké poblouznění.

Studiem právních zvyků zabýval se V. B o g i š i Ć, vytiskl několik zpráv o výsledcích své sběratelské práce v tomto směru (Rad. sv. 1, 5, 11, 19) a nákladem akademie vydal r. 1874 znamenitou knihu „Zborník sadašnjih pravnih običaja u južnih Slavena". O tom díle pojednal Jaromír Haněl ve zvláštním článku (Rad. sv. 32). V tom směru pak působil zvláště Ivan Strohá 1, který uveřejnil řadu studií také ze srovnávacího práva a všeobecných právně-filosofických statí v Radu. Sem patří ještě starší práce J. Liebalda-Ljuboeviée Prisega u našem narodu (Rad sv. 16).

Velmi důležité byly příspěvky к demografii v Chrvatsku a Slavonii od Fr. Vrbaniée (Rad. sv. 82, 84, 86,103, 129,140, 144); tomu věnován ještě článek dr. Zoričiče (ib. sv. 125).

O lidové hudbě napsal obšírnější pojednání Fr. S. Kuhač (ib. 160, 174, 176).