Části osady se nazývají: 1. Na čer t o vi ně (b), asi 20 stavení.. Bydlili tu prý neklidní, hašteriví sousedi (Jg. i KS1.: čertovina táborská Háj. = lidé čertoví, čerti, Teufelsrotte; jako jméno místní, zejména na Hradecku a Plzeňsku).

2. Na pašťatech n. na pastích (c): Jos. 2 Wrchnostensky Passtie; Pam. kn. 176—7 „Gensdorf (vrchnost 1607—1620) býval milovníkem hříbat. Zdejší sousedstvo mu nechalo na jeho žádost kus podzemku(I) u řeky, jenž až podnes pastě sluje, pro pasení hříbat ohraditi".

3. Na slívovce (d), místo posázené slívami; slívovka = slívová t. zahrada, Pflaumengarten.

4. Za vodou (e). 5. V zákoutí (a), louka v záhybu řeky. Rosice, do Rosic, v Rosicích. Na rozdíl od Rosic Panských čili

Císařských u Pardubic sluly Vladycké Rosice. Bývaly sídlem mnohých vladyk již r. 131.8 (Sedl. SI.). Část vsi náležela později к panství chra-steckému (z 55 č. 27, Schaller, XL, 192; z 83 d. 37, Sommer, V., 93). Doklady: Tyessislao et Andree de Rossicz 1319, Rel. L, in Rossiczich 1374 t., Jan z Rosic 1415, PalAČ. III., Larwa z Rosic 1425 t., Jindřich z Březovic seděním v Rosicích 1434, PalAČ. IX., in Rosyczich 1463, Rel. IL, na Rosice 1490, PalAČ. XVI., Wes Rosicze 1546, Paulus 23, we Wsy Rosiczich t., na Rosyczych 1558 (na náhrobku v síni kostelní),

L. 1567--na Wladiczcich Rosicich (na náhrobku u oltáře sv. Jana N.

v místním kostelíku sv. Václava), 1588 w Wladiczkych Rossiczych (v chra-šickém kostele sv. Martina za hlavním oltářem na horním náhrobku), z Rosic Wladyckych 1605, Paulus 33, Wes Rosycze 1605 t. 35, na Chrastj a Wladyckych Rosycych 1644 t. 60 (v nadpise listu), Rosycze BR 1654, Př. pan. 1713, Wes Rosice, Jos. kat.; Roßitz, Dorf von 55 N., Schaller 1789; Rosice (v 83. d. 521 obyv.), PalP. 1848; r. 1910 měly samotné R. 108 d. s 943 obyv.

Výklad: M. jm. Rosice jest jm. čelední (Rosici = čeleď Rosová, lidé Rosoví), srov. Jarohněvice, Heřmanice atp. z os. jm. Rosa, jež se vyskytovalo, na př. Rossa, pistor in Milenowitz 1337, Reg. IV.

V Rosicích jsou tato zajímavá jména jednotlivých domů nebo částí osady:

1. Na Babině (c), hostinec. Toto jm. si domácí lidé vykládají tak, že se tam asi pěstovaly babské klepy anebo že jm. má ^vlastně zníti „Bavín". Leč jm. Babin je také názvem několika osad v Cechách (h. Chotěboř, Kamenice n. L., Strakonice). Podle Sedl. SI. se tak nazýval ještě zaniklý dvůr u Nymburka ve 14. stol. a řeka Loučná u Dašic r. 1463. M. jm. Babin hlásí se svým tvarem ke jm. Libušin, Kojetín = Libušin, Kojatův t. dvůr. Babin jest podle toho vlastnické jm. z os. jm. Baba (Nekr. Podlaž.). Není tím ovšem tvrzeno, že by rosický hostinec nemohl dostati toho názvu buď pozdním napodobením oněch a podobných jmen m. z obec. jm. podst. baba anebo přenesením toho názvu do Rosic (srov. Holetín v Chrasti).

2. Dvořiště (h): Dworžisstier (Teich), Př. pan., Dworžischtie (Streckteich), pan. kat. 1749, panská 1. dworžisstie JosSe. 56, panský rybníček Komora, Dworžisstie nazvaný JosSe. 57.

Dnes jest Dv. 1. a p. posázené stromy. Podle Sedláčka v Hradech a zámcích L, 220-—222, „starý rosický zámek býval v 16. stol. tvrzí,,