avšak ještě starší sídlo bývalo na „Dvořišti". Tvrz stála na pahrbku v rybníce; nyní je tu sice jen pole, ale voda se posud kolem tvrziště nachází" (v. dále Rákosník!). Stč. dvořišče, -ě n. místo, na kterém jest nebo byl dvůr (GebSl.). V Cechách se nazývá Dvořiště osm osad.

3. Kasárna (k) byly v 1. ok. 1850—60 skutečně kasárny pro husary. Dnes tu jsou ubytováni panští dělníci.

4. Labouň (m), p. „na Labouni" s doklady: Labauner (Teich), Př. pan. 1713, Labouner (Streckteich), pan. kat. 1749, panská 1. nazvaná Labaunj, JosSe. 112.

Je zde starý domek na kopečku, okolo něhož býval rybník. Za větší vody bývá dosud okolní p. pokryto vodou. Domek má vysokou dvojitou střechu prohýbanou a má čtyry místnosti. Býval to snad panský altán. Dnes tu bydlí panští čeledínové. Domácí lidé si jm. Labouň vykládají tak, že domek na kopečku byl oblit velkou vodou (rybníkem) jako Labem. Jiní si jm. L. vykládají od labutí, které zde byly na rybníce chovány.

V Cechách jest ještě osada Labouň u Jičína, kde dosud jsou stopy tvrze, ze které vyšel rozvětvený stč. rod (Labounských) z Labouně. Jm. Labouň se dostalo na Chrudimsko asi prostřednictvím pánů Berků z Dubé. Zdeněk Berka z Dubé prodal r. 1560 zboží dřevenické na Jičínsku (při kterém byla Labouň), když se byl stal pánem na Rychmburce (Sedl.: Hrady a zámky V., 203). Byl pak hejtmanem kraje chrudimského (t. I. 83). Pan Lev B. E. Berka z Dubé přikoupil r. 1614 statek rosický od Jindřicha Talácka z Ještětic (t. I. 86).

M. jm. Labouň řadí se svým tvarem do vlastnických jm. m. s příp. -jb, na př. Choteč = Chotkův t. dvůr (os. jm. Chotek), Bezděz = Bez-dědův t. hrad (os. jm. Bezděd) atp., tedy Labouň = Labounův t. dvůr (dvorec), v. Labaun, -a, m. nomen viri, Gas. Mus. VIII., 410 (JgSl.). Os. jm. Laboun lze podle obdobných příkl. běhoun—běhati, tahoun— tahati atp. odvozovati od labati (na Chrudimsku se všeobecně říká lá-bati) = labbern, trinken, srbochorv. saufen wie Hunde oder Katzen, unanständig essen oder trinken (Bern. Etym. Wtb.). Aby tento výklad byl namístě, je třeba zjistiti, zdali se opravdu vyskytovalo os. jméno Laboun či zdali doklad v Cas. Mus. vznikl jen umělým odvozením z m. jm. Labouň.

5. Mlejn pod kopcem nebo Podkopeckej mlejn (a).

6. M o či dl o, rybníček (d), stč. močidlo = louže, kaluž (GebSl.).

7. Na v o s t r ů v k u (e) — je to vskutku ostrov.

8. Páleník (s), panský dům podlouhlý, bývalý lihovar. V části „páleníku" bydlí dělníci, a část jest pronajata obchodníkovi.

9. Rákosník (g), okrouhlý rybník na Dvořišti porostlý rákosím. Uprostřed rybníka jest kopeček, porostlý travou a několika ovocnými stromy. Staří lidé se však ještě pamatují, že tam stály zdi.

10. „N a r a t h o u z e" (f) jest název selského stavení. Při stavbě jeho se zdálo sousedům, že to bude vysoké stavení jako nějaký rathouz (= radnice), a jméno se všeobecně ujalo.

11. „Na sádkách (1), nyní kousek zahrádky, dříve nádržka pro ryby (Fischhalter), jež do ní dávali po lovu v rybnících.