12. Salaterna (j), zajímavé okrouhlé stavení (rotunda) v panské zahradě. Pokud sídlilo v Rosicích panstvo, byla to opravdu při zdejším zámku salla terrina (= přízemní sál, jehož užívali jako zimní zahrady), jako u Valdštejnského paláce v Praze nebo na zámku ve Veltrusích. Panstvo prý v ní trávívalo odpoledne a svačilo. Z obou stran jsou přistavěné skleníky. Nyní se salaterny užívá к uschovávání zahradnického náčiní.

13. Ve skále (b), na př. soused Slavík „ze skály" — na blízku jeho stavení býval lom.

14. Za vodou (i), na př. soused Slavík „závodní", nazývaný tak na rozdíl od onoho; rovněž „závodní" Mikanka, o jiných sousedech zřídka.

Seslávky, také Seslavce, ^obecně jen Seslávky, do Seslávek, v Se-slávkách. Toto m. jm. jest v Cechách i na Moravě jediné.

Doklady: Sezlauci (nom.) tota (t. curia) FrC I. post 1131, Dietleb et Jesco dictus Nepassek de Seslawek fratres 1374, Rel. I., in Seslawkach t., in Seslawecz t.; Jan ze Seslavic 1415, PalAC III., Mikuláš zę Se-slawic t., Petrowi z Seslawic 1419 t., Jan z Seslawec 1419, PalAC IV., Jan Čelák a Mikuláš bratří z Seslawec 1425, PalAC III., Hawel ze Seslawec t., Dětleb z Seslawec 1434, PalAC. IX., Dietleb de Sseslawicz 1446, Rel. II., Margaretham de Seslawecz filiam olim Nicolai Czielak 1463, Rel. П., v Seslavicích t., Marklétú z Seslavic 1463, PalAČ. XIX., pannu Margarethú sirotkem z Seslawec 1475, PalAČ. VII., Margaretha, filia Nicolai Czelak et de Seslawecz 1476, Rel. IL, Vaclav Talacko z Je-štětic a v Seslavcích 1511, PalAČ. XL, Wes Seslawky, BR 1654, Se-slawker Myhl (= Mühle), Př. pan. R 1713, Wes Seslawek, Jos. kat., ze Seslawek, JosSe. 121, do Seslawek, JosSy. 286, cesta od Podlažie к vesnici Seßlawsky, JosRch. 182, pole nad Seslawky, JosR. 244; Seslawek, Seslawky von 58 N., Schaller 1789; Seslawce (51 d. se 345 obyv.), PalP., r. 1910 měly Seslávky 60 d. se 381 obyv.

Z dokladů lze se dohádnouti trojích tvarů: 1. Seslávci, později Seslávky — ze Seslávek atd., jež se vyskytovalo vždycky (jen z 15. stol. není dokladu — asi náhodou), a dnes panuje tento tvar neomezeně. 2. Seslavci, později Seslavce — ze Seslavec atd., jež se vyskytovalo v době staré až do 16. stol. (k dokladu z PalP. 1848 netřeba zvláště hleděti, jelikož Palacký měl asi poruče jen tento listinný tvar).

3. Seslavice, ze Seslavic atd., jež jsou doloženy jen z 15. století.

Příp. -ky (v sing. pův. -ъкъ п. -ькъ = č. -ek) a -ce (v sing. pův. -ьсь = č. -ее) měly u podst. jmen význam zdrobňující, srov. stůl—stolek, chlap—chlapec atp. a ve jm. m. Bitovany—Bitovánky, Dvory—Dvorce atd. Podle těchto příkladů byl též pro naše m. jm. základní tvar *Seslavy.

Třetí tvar -ice se hlásí buď mezi jména čelední, na př. Václavice, Vojtěšice atp., nebo mezi jména zdrobnělá, na př. Skalice (Skála), Hořice (Hora) atp.

Základní jméno '"Seslavy možno vykládati dvojím způsobem: 1. Druhý člen v této složenině má význam přechodníkový, srov. Mydlovary = osada lidí vařících mýdlo, Kladruby = osada lidí rubajících klády, Semily = osada lidí milujících sebe čili osada sobců atp.; podle toho *Seslavy = osada lidí sebe slavících. Tomuto výkladu vadí, že nikde ve starých dokladech není -ě- (Sěsl-). Rovněž překvapuje, že není ani