bovská soustava o svodu robotním). Zavedení soustavy Raabovské bylo dobrovolné. Smysl pro tuto osvícenskou reformu agrární měl z biskupů hradeckých nejspíše biskup Hay, josefinista (1780—1794).

Obyvatelé Stud. Vody odvozují jméno své osady od studánky pod č. 9, která i za nejparnějšího léta má dobrou studenou vodu a z níž za suchých let čerpá vodu celá osada. Voda v ní prý nikdy nezamŕza.

Synčany, do Synčan, v Synčanech — toto m. jm. jest jediné v Cechách i na Moravě.

Doklady: in Synczan 1374, Rel. I., Martin ze Synčan 1415, PalAČ. III., na Synczanech 1584 a 1590 (na náhrobcích v kostele rosickém), 1602 Pana Gindrzicha Talaczky z Gesstieticz na Sinczanech (t.), Wes Syncžiany BR 1654, Wes Sintžan, Jos. kat. 1785, w Sinczanech t., Sincžan von 41 N. Schaller, Synčany (51 d. s 294 obyv.), PalP., r. 1910 měly Synčany 55 d. se 344 obyv.

Výklad: Podle m. jm. Olomúčany = osada obyvatelů (z) Olomúce, Hradčany = osada obyvatelů Hradce atp. nutno vykládati také Synčany ze základního jm. Syneč, které jest jinde doloženo. „Syneč, víska u Kostelce n. Č. 1., 1. 1235 statek Zdeslavův--r. 1623 prodán ke Kostelci",

SedlSl. Toto jm. m. zase podle vzorce Choteč = Chotkův (t. dvůr a pod.) vzniklo z os. jm. Synek, které jest často doloženo: Synek, homo monast. in Insula: dáváme jemu 4 člověky: Maněta — Beneš — Synka —Vaňka" 1328, Reg. III., a v naší krajině se podnes často vyskytuje jako příjmení. Z osob. jm. Synek vzniklo ještě m. jm. Synkov, okr. Kostelec nad Orl.

Naše osada se původně asi .nazývala jen Syneč. Na to by poukazoval porn. název „U syneckejch ouvoz" (na mapce VII., č. 79). Dosud se obyčejně říká synecký a zřídka synčanský. Na důkaz by tahle věc ovšem sama nestačila, uvážíme-li, že z m. jm. se tvoří v lidové řeči jména příd. zkracováním, na př. Nabočany—nabocký, Podlažice— podlažský atp.

Části Synčan jsou: 1. Na f orštotě (z) (z něm. Vorstadt — předměstí) jest část Synčan na levém břehu řeky. Děti ve škole na otázku, kde „zůstávají" (= bydlí), odpovídají: „na forštotě". 2. U zvonice (ž), několik domů.

Zaječice, do Zaječic, v Zaječicích. V Cechách jsou ještě Zaječice v h. Chomutov, Most a Král. Vinohrady. Doklady: Martinus de Zaiacic 1194, Reg. I. (patří sem?), Przibek de Zagyeczic 1319, Rel. I. (Joh. Sternbergk hered.) in Zagecziczych 1450, Rel. IL, Jan z Sternberka a na Zaječicích 1454, Rel. II., Zagecžice BR 1654, Př. pan. 1713, Jos. kat., Zagecžycze, Př. sel. 1713, Zagetschitz Roli. 1764, Zagecžicz von 83 N. Schaller, Zagečice (130 d. s 901 obyv.), Pal.Р., r. 1910 měly Zaječice 168 d. se 1268 obyv.

Výklad: M. jm. Zaječice = osada čeledi Zajícovy, os. lidí Zajícových, srov. Jarohněvice, Václavice atp. Os. jm. Zajiec, Zajíc se vyskytovalo často: Ulrichus Zagechec (Lepus) subpincerna 1251, Reg. П., Zaiczoni (3. p.) 1345, Reg. IV., Ulricus de Hazmburg dictus Zagiecz 1399, Rel. I., Hynko Zagiecz de Pihle 1408, Rel. 1. atd. К tomuto os. jm. daly podnět buď některé vlastnosti nebo rozpolcený horní ret. Pro tuto vadu dosud lidé v kraji našem přezdívají postiženému člověku „zajíček".