jazyk jeden. Nemohl vzniknouti ani na prostoru malém, byly-li uvnitř značné překážky komunikační, hory. Posléze nemohly vzniknouti jazyky dva v území, které je geografickou jednotkou, takže i málo pokročilé komunikace a málo vyvinuté politické ústrojí spojovaly všechny jeho -části k společnému životu.

Cechy nemohly se stati kolébkou dvou národů ani slovanských ani germánských ani jednoho slovanského a druhého jiného. Vylou-číme-li z dnešního politického útvaru Cech krajiny ležící mimo jich geografický obvod: Ašsko, Šluknovsko, Frýdlantsko, zbývá jediné Chebsko s Loketském jakožto území, kde německé osídlení je geograficky stejně důvodno, jako by bylo i osídlení české. Etnografický znak celých ostatních Cech je s geografického hlediska nesporně češství.

Přes německou okrajovou intrusi nemůže býti řeči o antropo-geografickém dualismu Cech. Česká massa, která svými poměry tektonickými dala vznik třem vysokým horským liniím, které dnes dělí Ueské království od říše Německé, dala sjednocujícím působením tohoto okruhu vznik jedinému národu českému. Stejně jednotný účinek mělo pásmo karpatské. Třebaže postrádalo tak mohutného jednotícího vlivu, jako je sběrná funkce Vltavy a Labe uvnitř Cech, v celém jeho rozsahu až к Moravskému poli a rovinám uherským vyvinula se jediná větev, Slováci. Maďarské obyvatelstvo na sever od Matry jest právě tak intrusi na cizí půdě jako německé na jih od hor Krušných.

Dualistickou zemí jest Morava. Jedna její část náleží České masse, druhá pásmu karpatskému. Tento krajinný dualismus jest velmi přesně sledován dualismem etnografickým, nikoli ovšem českoněmeckým, nýbrž československým.

Slezsko pruské i rakouské dohromady je rovněž útvar dualistický, neboť levé povodí Odry splývající s vysokých částí Sudet má jiný krajinný ráz než pravé vycházející z nízké pahorkatiny polské. Za normálního vývoje byl by tu široký poříční pruh polský hraničil s užším podhorským pruhem českým. Velkou německou intrusi stalo se Slezsko etnograficky trialistickým. Zeměpisně sahá Slezsko dále na jih, než administrativně, patřit' к němu nesporně celé úvodí Odry. Tato souvislost zrcadlí se opětně v poměrech etnografických, neboť horní úvodí Odry je totožno s moravským a slezským Lašskem. Lašský živel nabyl geograficky československého charakteru tím, že se drží v podhoří, ale zaniká směrem do souvislých rovin.

Západní Bezkydy na Moravě, vymykajíce se považskému směru jihozápadních Karpat, vytvořily touto výchylkou a značnou výškou v blízkosti mnohem nižšího Poodří samostatný orografický celek, který jest etnograficky vyznačen krajem valašským. Podobná teritoriální připětí lze stanovití více méně přesně u každého nářečí.

Český jazyk byl by se odlišil od ostatních slovanských i bez jiných vlivů z rozsáhlosti prostoru zaujatého Slovany v dobách nevyvinutých .spojovacích prostředků. Jeho vnitřní diferenciace na větev českou a slovenskou, která vrcholí dvojím spisovným jazykem, jest v tak patrné shodě s krajinným dualismem České massy a Karpat, že o příčinné souvislosti nemůže býti pochyby.