str. 37
s akademickým malířem Jos. Vojt. Hellte hem,10) dlícím tehdy právě ve Vídni, kterak by měl vypadati oděv národní, zároveň však „praktický" a při tom „věrně historický". Hellich předložil žadatelům podle vypravování Fricova11) hned na druhý den několik archů na rychlo načrtnutých a obarvených vzorků, představujících — velmože, vojvody a krále české z různých dob.12) Ačkoli jim to připadalo — zcela přirozeně ovšem — příliš pestré a především nepřirozené, dohodli se na konec přece na obleku „poměrně nejméně pestrém a křiklavém"13), v němž hodlali nastoupiti zpáteční cestu a doporučiti jej doma veřejnosti к následování. A skutečně Petr Faster, hostinský u Zlaté husy a vůdce výpravy, vrátil se, jak známo v kroji tom, zhotoveném přes noc a na zkoušku ve Vídni, domů — odtud zván jest posměšně „vévodou z Koňského trhu"14) — kdežto přátelům jeho zdál se šat ten na konec právem příliš „teatrálním" a nepřirozeným, i odjeli v oblecích, v nichž zavítali do Vídně.15) Byl to první pokus, který se nezdařil.16) Vypravuje sice Tomek17) o schůzi Národního výboru z 20. března, do které se dostavil z Vídně se vrátivší právě Prokop hrabě Lažanský „v oděvu tak zvaném národním, dosti křiklavém, který tehdáž přicházel v Praze v oblibu", ale, v čem záležel vlastně tento šat, nepovídá.18) O ženském nějakém zvláštním oděvu z této první bouřlivé doby roku 1848 víme jen tolik, že první poselstvo, vracející se do Prahy, bylo uvítáno mimo jiné též dívkami, oděnými v hnědé sametové živůtky s ozdobou téže
10) Slavný tehdy malíř obrazů náboženských a historických, jenž byl v letech 1847—1848 ve Vídni, kde provedl řadu historických kreseb. Z let předcházejících je znám zvláště jeho portrét Boženy Němcové (z r. 1845).
11) Paměti, II. 382.
12) K tomu se vztahuje sdělení Ant. Rybičky v dopise vídeňském, otištěném v Květech, 1848 č. 50: . . . „Výtečné a k dobé této prapříhodné dílo umělecké, ježto zde právě na světlo vyšlo. Jestif to skupení všech panovníků českých počnouce od Přemysla oráče až Ferdinandu V., nyní slavně panujícímu, zhotoveném naším výtečným Hellichem. Dilo toto obsahuje na ohromném archu přes 60 osob vykreslených, z nichž větší díl ve věrných portrétech a naskrze v oděvu době své přiměřeném vyznačeny jsou . . ."
13) Fric,' Paměti II,382 píše o tom: „Musím naším deputovaným to svědectví dáti, že se přepestrých barev a přílišné theatrálnosti podaných jim návrhu zhrozili — ano že ustanovili se konečně na poměrně nejméně pestrém a křiklavém obleku, v němž, jak jednohlasně stanoveno, chtěli se všichni na útraty druhé deputaci povolené vypravit! z Vidně zpět do Prahy, aby po daném příkladu svých poslů občanstvo uvědomělé nový ten národní kroj za svůj přijalo".
14) Srov. vyobrazení Fastrovo u Toužimského, Na úsvitě nové doby, 237.
15) J. V. Fric v berlínském Blaníku, 186S č. 5. píše nad čerstvým rovem Fastro-vým: „Vyslanci českého národa setkali se tam totiž s polskými, horvátskými a srbskými deputacemi a zastyděvše se za své fraky a cilindry, ustanovili se na tom, že vrátí se všickni v novém národním kroji. Kroj ten navrhl malíř Hellich dle vzoru starých českých vévodů — a tu opět jednomyslně usneseno, aby Fastr ihned si skvostný ten kroj dal na „průbu" zhotoviti; když se však do něho oblékl, nechtělo se ostatním jeho příkladu sledovati a doložili, že v Praze tak teprv učiní."
16) Rybička, rozepisuje se v Květech (srov. výše) o vydaných právě Hellichem obrazech panovníků českých, dodává: „Jistě vážený krajan náš, jemuž za zhotovení nákresů к českému kroji národnímu k díkám ještě zavázáni jsme, zdařilým dílem timto znamenitě rozmnožil zásluhy své."
17) V. V. Tomek, Pamšti z mého života, I. 277.
18) Květy, z 2. května 1898 č. 53 sdělují, že u Fr. Síra vyšly 3 listy, představujíc í původní národní kroje české, jeden ženský, dva mužské. Marně jsem pídil po nich.
|
|
