str. 38
barvy, a s jakousi bílou kožešinou. V této věci se dočítáme pak, že v průvodu Slovanského sjezdu, o němž bude ještě řeč, šla děvčata. „o tříbarevném slovanském obleku", za nimiž kráčely paní „rovněž v národním obleku",19) jako také Fric ví o dámách tehdy vystupujících „namnoze v novém národním kroji",20) než zase se nepraví nic bližšího
0 tomto šatě.
Nového a nejmocnějšího popudu к vytvoření národního kroje českého pro obě pohlaví dostalo se Praze, když koncem měsíce května sjížděli se ze všech končin říše habsburské účastníci к Slovanskému sjezdu, odění v malebných a zároveň rázovitých šatech národních, jak se ukázalo zvláště za slavnostního průvodu a při zahájení sněmování dne 2. června. Srbové s červenými fezy na hlavách, Chorvaté v červených čapkách, Poláci s konfederatkami, v kontuších a županech, všichni krátce v bohatém svém kroji národním, a čteme-li naproti tomu, kterak na straně české Arnošt a Jan hrabata Harrachove nebo Robert baron Hildprandt kráčeli v čele průvodu, oděni — v kroje starošpanělských grandů !21) Josefa Kubínová vydala, patrně pod dojmem tohoto vystoupení a jsouc nadto ještě rodem Chorvatka, dne 5. června vzletné provolání к „slovanským sestrám",22) jímž doporučovala přímo nošení kroje žen chorvatských23)dznaky českými a chorvatskými. Kubínová volá tu к družkám svým: „Abychom dokázaly, že srdce naše vřelým vlastenským srdcem plápolá; učiňme to bez odkladu a zjevně a sice tím, když podle národního kroje odívati se budeme; za vzor sobě vezměme srdnaté Chorvatky, kteréžto již. dlouho modrým kaftanem a červenou čepicí se odívají, a tento kroj jejich všeobecné obliby dochází a také zajisté u nás by došel", dodávajíc, že „národní kroj nám zajisté lépe slušet bude nežli naše nynější, cizopanská, každou chvíli jinak se pitvořící oděvina". Prof. С. Zíbrt24) tvrdí, že výzva tato nezůstala, bez ohlasu, ježto Kubínová přivábila provoláním svým řadu paní a dívek, vystupujících po té okázale, zejména na národních besedách a slavnostech, při ženských schůzkách
i jinde v šatech, jak zastávala je Kubínová, oděny jsouce po chorvatsku.24) V jaké souvislosti s akcí Kubínové byl anonymní podnik, o němž se dovídáme ze Schopf a ?25) Vypravuje totiž — zprávu arciť nelze doložiti odjinud — že 7. Června objevila se na rozích upozornění, že toho dne večer bude se v hlavní zkoušce hudební, konané pro Slovanskou besedu, rozdávati zdarma malé pojednání s názvem „Slovo o národním kroji Slovanském". Co tento leták obsahoval, dovedu pověděti, — je to patrně projev Kokořínského, o němž více dále — nikoli však o tom, jak působilo upozornění to, dané v poslední chvíli. S výsměchem za to sděluje Schopf o Slovanské besedě, pořádané 10. června, že
19) Poutník, 1848 č. 8.
20) Paměti, lit 155.
21) Srov. mnou uveřejněné Schebek's Erinnerungen aus den Jahren 1848—1849 v Čech. Revue, 1912.
22) Nár. Noviny, 1848 č. 56.
23) Skutečně již o večírku žofínském 2. června objevila se zvláště děvčata v kroji chorvatském.
24) Č. Zíbrt, Slovanská Dennice v Praze 1848—1849 a její zakladatelka Jos. Kubínová, Osvěta, 1907 str, 504.
25) F. J. Schopf, Volksbewegung, V. 27.
|
|