str. 40
zvláštního31) kroje národního, ačkoli schůze ženská, konající se o dva dni dříve, rokovala již též mimo jiné o nošení slovanského šatu,32) o jejímž usnesení však v té příčině nejsme zpraveni. První porada, svolaná na 18. srpen několika členy Slovanské Lípy33) (podepsáni jsou na provolání Vilém Gauč, Mořic Herberger a Ferdinand Kop),34) a studentského spolku Slavie (jejím jménem uvedeni Josef Nechutný a Václav Pavel Kleinert),35) konala se v místnostech Slov. Lípy s programem: o nošení národního kroje.O této „dosti četně", jak se praví, navštívené schůzi dočítáme se v Haasově Bohemii: 37) „Konalo se shromáždění, aby porokovalo o slovanských krojích národních. Především bylo uznáno, že se budoucně nesmí nositi slovanský šat, označený libovůlí kohokoliv a zhotovený často krejčími nepovolanými, jako se stávalo dosud, nýbrž že třeba stanovití o tom a nakresliti něco určitého a slovanského, o čemž mohou ovšem toliko naši umělci historického oboru ve spojení s literáty, kteří konali o starších i novějších slovanských krojích zvláštní studie, podati soud kompetentní". Bylo rozhodnuto v této poradě, aby se, jelikož již není „pouze čistého, všeobecného kroje českého", obrátila pozornost к Slovanům jiným, především к Chorvatům a Polákům. Ve výboru, zvoleném tehdy za tím účelem, aby vstoupil ve spojení, navázal jednání s umělci i literáty jinoslovanskými a opatřil pak vhodné nákresy výboru, jenž měl na starosti veškeru péči o vkusné a pravé kroje slovanské, zastoupeni jsou umělci:38) Josef Mánes, Frant. Č er m á к,39) Ant. Dobroslav Výšek, Karel Ja-vůrek, Kroupa,40) Václav Zelený, J. V. Hellich,41) literáti:42) Pavel Jos. Šafařík,43) Karel Jar. Erben, Lud. Rittersberg, V. Hanka,
31) Klutschakův Const. Blatt aus Böhmen, č. 43 z 19. srpna píše o úrade co do „vhodného" oděvu národního. Pro zajímavost připomínám, že o poradě příprav, výboru k Slov. sjezdu z 19. května čte se na konec zapisu: „Mají se zařídit slovan. kroje." (Mus. archiv.)
32) Bohemia, 1848, č. 144.
33) Překvapuje, že J. Malý (Naše znovuzrození) neví zhola nic o práci Slov. Lípy na tomto poli.
34) Tento byl, jak se zdá, duší celé akce, jak svědčí též zpráva ve Včele, 1848, č. 68, kde se čte o tom, že schůzi svolal vlastně Kop (jinde, a častěji, čte se Корр.) Srov. o něm Paměti Fricovy, I., 193. Kopp jest autor známého díla Die Ereignisse der Pfingstwoche, kteréhož Denis (Čechy po Bílé Hoře, II. 281) cení ze všech letopisců jako „nejpřesnějšího a nejsvědomitějšího".
35) Kleinert vystupuje tehdy silně do popředí v kruzích studentských. Srov. o něm četná sdělení v Pamětech Fricových. O Nechutném nedovedu pověděti nic bližšího.
36) Nár. Noviny, 1848 č. 106. 37) Bohemia, 1848 č. 147.
38) Postrádáme mezi jmenovanými především Karla Svobodu, Ant. Lhotu a Ed. Herolda.
39) Třeba rozlišovati od Jaroslava Čermáka. V N. Novinách č. 110 jsou jen příjmení.
40) Těžko jest rozhodnouti na jisto, zda byl to Jan Kroupa, český malíř náboženský, či daleko mladší jeho bratr V á c la v, malíř obrazů ze života venkovského. Soudím však, že míněn spíše tento, známý jsa jako krajinář a portretista.
41) Ve Včele, 1848, č. 68 je řeč o 6 malířích, ale bez udání jmen. Ve skutečnosti jich bylo sedm, jméno Hellichovo vypadlo v N. Novinách.
42) Bylo vyvoleno 6 literátů „v Praze právě meškajících a o národních krojích dobrou známost majících" (Včela, 1848, č. 68). Ze nebyl přibrán ani Palacký ani Tomek, který měl už tehdy známé jméno jako historik, překvapuje.
43) Tento vyvolen patrně proto, že byl předsedou Slovan. Lípy.
|
|
