Kar. Slav. Am e rl i n g, Jan Slavomír Tomíček, dále jsou jmenováni jako „dopisovatelé":44) Kristián Stefan, M. Herberger, Václav H. Kokořínský,45) Josef Storch,46)Karel Tomíček a Ferd. Kopp, konečně pak za ženy jmenovány paní Božena Němcová,47) Božena Pichlová,48) Honorata Zapová,49) a slečna Hedv. Richterová.50) Nepodepsaný zpravodaj ve Včele51) pochvaloval si zřízení výboru, složeného z malířů, literátův a žen, jemuž připadla péče o „vkusné a pravé" kroje slovanské, neboť „byl již čas, že se к tomuto prostředku přikročilo, sice bychom brzy místo národních krojů komediantšké obleky u pražských přátel slovanství viděli; především ženské kroje toho žádají, abychme52) původní vzory před sebou měli". Výbor pověřen jest úkolem, opatřiti návrh „ryze slovanského" oděvu, aby budoucně se nenosily šaty pouze „fantastické."53) Z té příčiny vydala pak Slovanská Lípa, pověřená patrně tímto úkolem, ještě téhož měsíce, totiž 28. srpna, „Provolání na venkov к uspořádání národního oděvu slovanského", z něhož vysvítá, jak si výbor umělecký představoval vlastně takový oděv, zvláště když zdůrazněny jsou kromě pestrosti, uměleckého vkusu a historické věrnosti také prostota, pohodlí a úhlednost nového kroje. Praví se tu:54) „Již před několika lety ozývaly se o zřízení nějakého kroje slovanského aspoň hlasy, ve skutek ale nic nepřicházelo, ježto v těsných formách absolutismu člověk se jen těsně hýbati mohl. V dobách pobřeznových začala věc ta živěji ve skutek přicházeti, avšak zase způsobem tuze rozmanitým, neuměleckým a nepraktickým. Slovanská Lípa sestavila ze svých oudů výbor, který uspořádání národního kroje slovanského na péči má.55) Při vší rozmanitosti a umělecké vkusnosti historické a národní věrnosti má se jednoduchosti, nějaké jednoty, při tom ovšem také pohodlnosti a slušnosti jakožto druhé a třetí vlastnosti dosáhnouti.