Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 42

Oudové výboru, jako pp. Rittersberg, Slav. Tomíček, Ferd, Kopp, К okořínský,Zap, Herberger, Stefan, Hanka, Erben56) atd. budou dopisovati do jiných slovanských zemí, do Jihoslovan (Srbska, Horvatska, Dalmátska), do Polska a Ruska, aby se etnograficko-literární příspěvky a výkresy národních a historických krojů Slov. Lípě odesílaly. Avšak mnoho a rozmanitých výkresů takových, mnohé jsou iluminovány, nalézá se v Praze již nyní a sice v museum: Jihoslovanské kroje, vydané v Zagrebu, dosud 14 svazečků iluminovaných, Les Peuples de la Russie, moravských krojů asi 30 obrazů, vydané r. 1836, maloruské kroje, vydané od historické společnosti moskevské, srbsko-lužické kroje, vydané od Smolera, potom v královské bibliotéce, u hraběte Ervína Nostice, u barona Neuberka, na Strahově, v bibliotéce kníž. Lobkovice, u Křížovníků, u magistrátu v archivu a v bibliotéce konsistorské, pak iluminované výkresy v rozličných almanaších a jiných knížkách.

Ve schůzce výboru pro národní kroje slovanské dne 25. srpna převzali pp._malířové Jos. Mánes, Výšek, Kroupa, Storch, Hellich, Zelený, Čermák, Javůrek ochotně práci tu na sebe, že, pokud přiměřeno a potřebno bude, výkresy oněch obrazů vyhotoví a Slov. Lípě předloží.57) Krom toho však navrhnul p. Hanka, aby se sebraly portrety z velikých a rozličných kancionálů a v tu práci uvolilo se též několik umělců, ovšem jenom co se Prahy týká, ježto kancionální takováto portreta i v jiných městech po Cechách, na Moravě, v Slezsku a ve Vídni se nachází, zvláště v Litoměřicích, v Teplici, v Brně, v Duch-cově (Dux), v Třebíči, v Opavě (Troppau), v Žlutících, v Evančicích (Eibenschitz), v Těšíně, v Chrudimi, v Holomouci, v Mladé Boleslavi, v Králicích, v Jihlavě, v Hradci Králové, v Rakovníce, v Přerově (Prérau), v Kutné Hoře atd.

U prohlídání kancionálů musí se také na biblické předměty a obrazy svatých ohled brát a šatstvo představených osob pilně prohledávat, neb měli to umělci středověku často ve způsobu, biblické neb svaté osoby do kroje ošatit, jaký právě v tom věku se nosil a panoval. Z té samé příčiny je také zapotřebí, aby se ke kopiím z kancionálu malé vysvětlení přidalo o malíři a ve kterém roce kniha vyhotovena byla, také dodatek o formátu papíru neb pergamente, o vazbě, ingoustu a barvách bývá potřebný a ponaučný; pak teprva bude možná sestavit dobrou a úplnou historii slovanského umění vůbec a českého malířství zvláště, a nabudeme tím důkazů, že Slovanstvo nejenom v poesii a hudbě, nýbrž také v malířství mnohý krásný a vzácný plod chová; pro historické drama a historický román jsou tyto studie nevy-


56) Co vykonali jmenováni v této příčině, nelze mi zjistili. Snad že připravená J. Karáskem korespondence Erbenova, do níž mi nebylo dovoleno nahlédnouti, přinese nějaké osvětlení. Šafařík, který tu ani není jmenován, obrátil se patrně jako člen výboru к synovi svému do Bělehradu 3. září 1848 (Zíbrt, Šafaříkovy dopisy, ČČM 1910, str. 105): „Požádán sem od výboru, abych Tobě psal a Tě o shotovení výkresu srbského národního kroje čili obleku jak mužského tak i ženského požádal. Míníť spolek vydati o tom zvláštní nějaký spisek s výkresy. Prosím Tě tedy snažně, . . . pošli nám žádaný výkres, pokud možné malován ý."
57) Zajímalo by nás, kdo a co z nich vlastně vykonal, pohříchu z nedostatku písemností nelze dáti odpověd v této věci.

Předchozí   Následující