dvě drobnosti mistopisné.

Oldřich Hujer

1. Podbaba.

Jak vzniklo místní jméno Podbaba, jest jasno: pod vrchem, jenž se jmenoval Baba, bylo místo, kde říkalo se pod Babou; podobně se říkalo jiti pod Babu, jiti z-pod-Baby (jako říkáme v zíti věc z-pod-hlavy, z-pod-stola atd.)1) Opakem к výrazu jiti z-pod-Baby mohlo se říci také jiti do-pod-Baby a tak ponenáhlu se vyvinulo na podkladě takovýchto vazeb z původního předložkojvého výrazu pod-Babou, pod-Babu, (z)-pod-Baby jméno Podbaba."2) Ze takovýmto způsobem jméno to vzniklo, ukazuje jméno samo; obdobné zjevy dosud pozorujeme na četných místech v Cechách.3) A potvrzují tento vznik jména Podbaba také staré zápisy smolné knihy lounské, jež cituje Z. Winter ve své studii Ze smolné knihy lounské, otištěné nyní v jeho Sebraných spisech 12, 75—102. Tu se čte v zápise z r. 1591 ve vyznání kteréhosi vyšetřo-vance:kde slove pod Babou, tu sou se sešli a přísahou se zavázali, aby jeden na druhého nepravili (l.c. str. 95); nebo v zápise z r. 1595 psáno: zabili nějakého člověka pod Babou u božích muk úvody (1. c. str. 96); r. 1613 zaznamenáno: vobrali 13 konířů pod Babou (ib. str. 95). Je patrně dokladů takových více; pravíť Winter 1. c. str. 94, íe lupiči všech čtyř smolných knih, kteréž z různých stran vlasti naší do ruky dostal, o tom svědčí, že nejoblíbenější stanoviště mívali „pod vrchem Babou".

2. Раkа.

Staré prameny ukazují, že jméno toto původně znělo Paká a že se říkalo do Paké, v Paké atd.4) Tak v zápise z r. 1395 se čte: Já Jindřich z Komburka . . . přiznávám se . . . že . . . dávám . . . dvanácte kop platu věčného do roka . . k tomu kostelu na Staré Paké knězi Kříževi i jeho budúcim

1) Říkalo se tak i v době staré; dva doklady staročeské uvedl Gebauer v Listech filol. 21, 1894, 218. K nim lze dodati: oheň z-pod-pánve planuv toho kněze do smrti upálil PassKlem. 209a.
2) Nikoliv Podbabi, jak vykládá a píše Dolenský Praha ve své slávě i utrpení (2. vyd.) str. 378.
3) Srv. Časopis pro mod. filol. 2, 1912, 98 pozn. 3, k níž dodávám, že к místnímu jménu (jen v ústech lidu žijícímu) Podbrda, Podbrdy (v okrese českodubském) zní příslušný tvar na otázku kde? nebo na otázku kam? Podbrdy [Podbrdy bude pout; šel Podbrdy do mlejna), což je patrně zbytek pojmenování původního pod brdy. Asi V4 hodiny odtud je osada zvaná Podhora; také tu se říká byl Podhorou ve mlejně, tedy vlastně pod horou, z čehož pojmenováni Podhora vzniklo. Ovšem při obou jménech lze slyšeti také vazby pravidelné v Podbrdech, do Podbrd, v Podhoře atd. A týmž způsobem z výrazů předložkových a zejména z předložkových výrazů s předložkou pod vznikají stále pojmenování, označující zejména ty části osady, které leží v údolí, pod kopcem, kdežto větší část osady je na kopci. Tak se říká Podletařovice části osady Letařovic (v okrese českodubském); východištěm je vazba šel pod Letařovice, jda z-pod-Letařovic atd. Podobně Podkocnovice je část Kocňovic (spisovně Chocnějovic v okrese mnichovohradišfském) atd. Tak také vzniklo jméno Nábzi v okrese železnobrodském, dnes běžné místo staršího Bzí, Bzie, z vazby na Bzi (vesnice leží vysoko
na kopci nad údolím Jizery); srv. Sedláček, ívlístopisný slovník historický království Českého str. 93. Atd.
4) Srv. J. V. Beran, Paměti města Nové Раку (v Praze 1871) str. 9 pozn. 1.