str. 76
ských a Hodějovských až к potoku svobodníka Prchala řečeného na Vostřeticích.75)
Poslední nám známá zmínka o nápravě ostřetické jest z r. 1574, kdy Jan Prchalův, nápravník z W o s t r ž e t i с z, byl povinen Kateřině, své sestře, s Václavem mlynářem, manželem jejím, z statku zděděného po nebožtíku Prchalovi vyplniti 30 kop gr. míš.76)
Od té doby nezachovalo se nám nejmenší zmínky o vsi a nápravě ostřetické, ba ani katastry nezachovaly jejího jména v názvu polní trati. Přece však možno polohu její určiti skoro s úplnou jistotou.
v knize purkrechtů vesnických z r. 1550 je náprava ostřetická spolu s nápravou poříčskou a vesnicemi Brtnou, Hodějovicemi, Krasí-kovicemi, Poříčí, Radětínem a Zmišovicemi zapsána v rychtě krasí-kovské. Smlouva z r. 1569 omezuje pak její polohu ještě více sousedstvím gruntů vsí Malého Těchorazu a Hodejovic. Poněvadž pak všecky: zprávy nám známé, týkající se nápravy ostřetické v xvi. století, jmenují tamního nápravníka Prchalem, není.snad pochyby, že jest totožná s dnešní samotou „u Prchalů" či „Na Prchalovně", skupiny to domů blíže mlýna hodějovského (jenž někdy patřil к Ostřeticům), pod kótou 506 m.
Jméno Ostřetice z domácí tradice vymizelo úplně, ale zůstalo vědomí, že rozsah polností, patřících к bývalému dvoru Prchalovskému, nebyl prý menší nežli rozsah pozemků, které mají Hodějovice nebo Těchorázek. Dr. Jos. Dobiáš.
doplňky к nvč. roč. xii. chráněnec osudu.
V. Tille
v xii. ročníku Národopisného Věstníku vypsal jsem na základě novějších prací vývoj látky o chránenci osudu, pokud se vůbec dá sestaviti z nečetných dochovaných textů. Nejstarší dosud známé texty jsou buddhistická povídka z Číny z 3. stol., jejímž rekem je sám Boddhisattva, a buddhistická povídka z Indie v 5. stol., jejímž rekem je Ghosaka. v obou pohozenému nemluvněti je prorokováno, že stane se dědicem pána kupců. Kupec ten se děcka ujme, ale když sé mu narodí syn, ukládá nalezenci o život. Úklady obracejí se proti nemluvněti, hochovi i jinochovi, vždy marně. Nemluvně je pohozeno, ale ovce je kojí (Boddhisattva; Čampaka je položen do dveří stáje, ale býk jej chrání). Podruhé je položeno na vozovou cestu, ale tažná zvířata ho ušetří. Pak je odloženo v háji mrtvých, ale koza je kojí (pouze Boddhisattva). Na konec je vrženo do bambusového houští, ale zachráněno. Úkladem proti hochovi je zrádné poselství do hutí, při němž zahyne
75) Něm. překlad skoro současný v arch. c. k. čes. místodrž., P 31. 3: „vor welches Stuk Wasser vor sich und anstat seiner Erben ime Herrn Sebastianen — er Herr Carl ein anders auf eineman deren Ort ein Stuck Pachš — so neben Herrn Sebestianen Malotiechorasker und neben den Hodieiowsker Gründen bei der neuen Wehr und bis zu des Freisasz Prchal, genandt zu Wostŕzieticz, Pach geht, widerumben hatt abgetreten und eingegeben."
76) Registra purkrechtův vesnických na panstvi pelhřimovském z r. 1550, fol. D 16b.
|
