str. 104
Stručně pojednáno o stáří a původu pohádek ą charakterisovány různé „školy" a směry, které se pokoušely o řešení příslušných problémů (str. 81—91). Obšírněji o obsahu a vykládání pohádek (92—116). Skutečně byly mnohé tyto otázky zanedbávány výlučným látkovědným studiem pohádek. Ale třeba uznati, že přečetné tyto otázky nelze přesněji řešiti, pokud látkovědným výzkumem se nepodaří stanovití přibližně věk a původ jednotlivých látek. Výklad pohádek, stanovení názorů a představ, které docházejí výrazu v lidových povídkách, má zajisté eminentní, význam pro lidovědu a vůbec pro kulturní historii člověčenstva. Spisovatel právem vytýká, že toto studium může zdárně postupovati spojeno s výzkumem literárním. Různé základní názory, zvláště animism demonstruje spisovatel pěkně na jednotlivých pohádkách, vytkl několika slovy souvislost některých povídek se světem snů a j.
Slovem jest to knížka velmi nabádavá, která neodborníka dobře informuje o této mnoho podezírané vědě, a začátečníku předvádí řadu zajímavých a důležitých problémů, otázek stále nerozřešených. jpa.
@-------------------
Meissner, Bruno: Das Märchen vom weisen Achigar Lpz. Hinrichs 1917 (Der Alte Orient Jgg. 16. Hft 2.).
Povídka o moudrém Achigarovi (Haigarovi) je zachována v několika arabských rukopisích (lit. viz str. 3). Haigar je vezír Assyrského krále Sanheriba. Nemaje dětí, vezme si sestřina syna Nadana. Když stárne doporučí Nadana králi za svého nástupce a dá mu mnoho moudrých naučení. Nadán však hýří, až jej Haigar vyžene a vezme si za něj jeho bratra Nabuzaradana. Nadán podvrhne králi dva falešné listy, jimiž prý Haigar zve perského a egyptského krále, aby přišly s vojsky na orlí rovinu, že jim vydá říši. Současně doručí Haigarovi falešný králův rozkaz, aby přišel na orlí rovinu s vojskem к manévrům. Král nabude přesvědčení o Haigarově zradě a dá jej popravit. Haigarova žena pozve před popravou kata a pomocníky к hostině, Haigar připomene katovi, jenž sluje Abu-Sumiak, jak mu kdysi zachránil život, kat svolí popravit v Haigarových šatech otroka. Nadán vládne strýcovým jměním, Haigar žije v úkrytu. Egyptský Farao žádá Sanheriba, aby mu postavil zámek v povětří, neb platil 3 léta tribut. Sanherib si neví rady, doví od kata, že Haigar žije, a smíří se s ním. Haigar jede na zapřenou k Faraónovi a překoná jej ve všech lstivých otázkách. Farao ptá se ho po tři dny, čemu se se svým dvorem podobá. Haigar odpovídá (dle oděvů) poprvé modle Belovi a jeho kněžím, podruhé slunci a paprskům, potřetí měsíci a hvězdám, konečně jaru a květinám. Ale na otázku, čemu se podobá Sanherib s dvorem, praví že bohu na nebi a dvořané hromu a blesku: může zamezit úctu Belovi, svit slunce, měsíce i hvězd, zničit květy. Farao pozná, že posel není pouhý sluha, Haigar se přizná. Haigar má říci slovo, jehož Farao nikdy neslyšel. Napíše list, jímž Sanherib prosí Faraona o 100 talentů.
Má stavět palác ve vzduchu. Vyučil 2 orly, s dvěma hochy na hřbetech, lítat na šňůrách 2000 stop vysoko. Hoši pak volají dolů, aby jim podávali kameny atd., aby nezaháleli.
Farao ptá se čím to, že když Sanheribův hřebec v Assyrii řehce, jsou egyptské kobyly březí. Haigar chytí a bije kočku, prý za to, že
