str. 119
selského lidu, málo zpracovaná badáním odborným (hlavně v letech 70. a 80.) ; objasňoval ji jednak přehlednými studiemi rázu všeobecného, jednak monografiemi, v nichž ukládal výsledky svědomitého archivního studia. Vedle Helferta Adámek byl jeden z prvních dějepisců, kteří obrátili pozornost na východočeské hnutí náboženské a v jeho knihách najdou se zajímavé dokumenty, nezapomínal však ani písmáckých skládání z doby robotní, z časů sedmileté války, selského povstání r. 1775 atd. Široký rozhled, jakož i příkladná pracovitost, již si zachoval do pozdního věku, řadí K. Adámka ku předním politikům českým, jejichž památky bude s úctou vzpomínáno v dějinách české kultury. J. H.
drobne zprávy národopisné.
Zdárný rozvoj Agrárního Archivu dokazuje, že český národopis právě v době válečné vytyčuje si nové úkoly a usilovně snaží se dosáhnouti dalekého cíle. IV. ročník vyniká zase bohatým obsahem: Prof. K. Krofta svůj obsažný „Přehled dějin selského stavu v Cechách a na Moravě" dovedl do 30. let stol. XVIII., prof. Vacek přispěl důkladnou statí „K agrárním dějinám českým staré doby" (pokrač. v roč. V.), prof. Flajšhans podává dvě přehledné stati kritické „O vlastních jménech" a „Slovanské bájeslovi" (obšírný referát o díle Niederlově), prof. Simák referuje o „Mistopisné komisi při České akademii" atd. Celkem archiv přinesl 15 článků, přes 70 referátů a přehojné drobné zprávy namnoze z publikací krajinských, které, žel, často bývají odborníkům nepřístupny. Zaznamenáváme s radostí tento krásný úspěch a přejeme Archivu, aby i za dnešních poměrů tiskových — krajně nepříznivých — mohl plniti své ušlechtilé poslání. J. H.
@-------------------
V 123.—124. sv. „Zapysků" vědecké společnosti Sevčenkovy vytiskl Vol od. H n a t j u к „Příspěvky к poznání H u c u 1 ů" (zvl. ot. str. 57) a sice bibliografický přehled prací o Huculech, dále tri zprávy o Huculech, které byly podány v r. 1851 na oficiální vyzvání, v německém originále a doprovodil je kritickými poznámkami. Konečně otiskl přednášku známého riěmeckého etnografa Hellwalda o Huculech z poč. 80tých let m. stol. Spis. ostře a spravedlivě posoudil spisek známého své doby popularisatora, faktické ceny nemá, jaké měly před tím otištěné oficiální zprávy, které byly sestaveny třebas ne od vědecky vyškolených mužů, ale od mužů znajících dokonale své okolí a lid, mezi kterým žili, a tak nemůžeme potlačiti poznámku, že nebylo právě zapotřebí plně otisknouti Hellwaldovu přednášku a že by bylo stačilo několik kritických poznámek.
@--------------------
Zbornik za narodni život i obyčaje južnih Slavena, kn. XXI., sv. 2. obsahuje: Článek Moja Mediće„Gatańe u pleće i u Kobilicu" (str. 161—178), zevrubný to popis lidového věštění, starobylé scapulomantie u Srbů a Chrvatů. V pokračování pojednání Jos. Kotorského Lobor. Narodni život i običaji (str. 179—224) líčí se obyčeje v domácnosti a při pracích hospodářských, zvyky právní při koupi a prodeji, zvyky společenské mezi kmotry, sousedy, přáteli, к cizincům, hádky a nadávky a j.; dále zvyky a obyčeje výroční, o vánocích, atd., a při tom uvedeny různé pověry a prognostika, při porodu (str. 200 sl.), svatbě (202—213) a při úmrtí, konečně popsány hry a zábavy hochů, děvčat a dětí. —. Dimitrije Vasiljev vylíčil vesnici Turski Izver v severním Bulharsku (225—238), podrobněji polohu vesnice, dům, méně obyvatelstvo, kroj a obyčeje. — Rudolf Strohal začal otiskovati povídky, exempla ze starších hlaholic! psaných sbírek kázání (239—272), poukázal úvodem na vliv těchto duchovních povídek na povídky lidové, uvedl přímo některé doklady toho, ale neodkazoval na to,
|
