bytek honiti se měl, aby polím neškodil, GebSl.; b) jindy ve význ. novém: železná dráha, železnice), „u jilmy" Sy (= u jilmu), „u Bodlauky" Z (t. j. louky s bodláčím) atd.

Významu některých jmen se dopátráme teprve odborným rozborem, na př. rybník Kadaň Pap. „v Kadani" Z, „na Lodrantě" P,R,Z, „na Prevráti" Sy atd.

c) Soupis a vědecký výklad pomístných jmen neobyčejně přispěje i ke správnému výkladu jmen osadních. Vždyť mnoho osad a jejich částí bylo pojmenováno podle pozemkové trati, na které vznikly.

V plzeňském hejtmanství na př. ze 120 osad dostalo tímto způsobem své jméno 35 osad. V území chrasteckém u Chrudimě, jímž se v této práci podrobně zabýváme, je to 8 ze 14 názvů osad a asi 29 ze 65 názvů částí osad.

d) Soupis porn. názvů ze živé řeči lidové jest již proto důležit, jelikož úředníci (zejména když byli cizinci, neznalí jazyka českého) často porn. jména z neporozumění znetvořovali, takže se na mapy a do knih dostala znetvořená jména, zatím co v nářečích žijí jejich správné tvary staré. Tím způsobem se ovšem již nepodaří opraviti všechna zapsaná jména, jelikož jich mnoho již zaniklo a bylo nahrazeno novými.

Jazyková stránka pomístných názvů má tudíž nespornou cenu teoretickou i praktickou. Leč nejen vnější tvar jazykoyý, nýbrž i věcný význam pomístných názvů má několikerou důležitost. Vedle jazykozpytu tedy prozkoumání pomístných názvů prospěje

2. dějepisu a to především a) dějepisnému místopisu (historické topografii). V každé zemi totiž za válečných pohrom nebo velikými požáry, ba i z jiných příčin zaniklo mnoho osad, a jelikož potom již obnoveny nebyly anebo ne na týchž místech, zmizely úplně s povrchu zemského. U nás se to dělo zejména za války 301eté. O -některých z těch osad jsou zmínky ve starých dějinách, i jest dôležito věděti, kde ležely. A tu mluví jména pomístná řečí jasnou. Z četných příkladů uvedu jen tři:

Dr. M. Navrátil ve svém čl.u „Zprávy o zaniklých vesnicích na osadě Kondracké pod Blaníkem" (Cas. Spol. přátel star. čes. XIX., 1911, str. 117, 139) dovozuje historickými doklady, že na „osadě Kondracké" zanikly tři vesnice, jichž jména jsou podnes zachována ve jménech pomístných : Libošovice připomíná dnes název pole; podle zaniklé vsi Jinošova nazývá se dosud knížecí les Jinošov a podle bývalé vsi Machlova nazývá se dosud rybník Machlovský (v Jos. kat. nalézáme u Vracovic názvy „pod Machlovy" a „na Machlovce").

Podobnou práci, a to o zaniklých 10 osadách, napsal J. Kučera v či. „Zaniklé osady bývalého panství světlovského na mor. Slovensku" v Cas. Mus. spol. olom. V., str. 176—7): o bývalé osadě Blištici svědčí dosud názvy tratí Blištisko a Podblišticí; místo bývalé osady Miřímě u Pitína zaujímají trati Miřimky a Podmiřimky; o bývalé osadě Skálí u Pitína dosud svědčí názvy trati Skalisko atd.

Třetí a z nich nej důkladnější takovou práci napsal dr. Josef Dobiáš

V či.: Zaniklé osady na Pelhřimovsku (Národop. Věst. XIII, 1918, str. 61—76). Hlavní historická data o nich shromáždil Sedláček ve svém