každé místo v krajině nějak označeno. Správné pom. názvy na mapách by také velice prospěly cestujícím, jelikož lidé, kteří v těch místech žijí a pracují, ta jména znají, a stále jich užívají.

5. Zeměpisným názvům, jež označují členitost zemského povrchu, nejblíže stojí pom. názvy, jež vyjadřují jakost půdy a co se na ní daří. Ukazují tedy do různých říší přírodních (do přírodopisu):

a) do říše nerostné, na př. „na vápenkách" Ch, „na křemínku" Ch, „v pískách"„ Z, „na kamenci" H, R, Sy, Z, „v hliníku" R, „na skalce" Ř, Z, „na Černý" Sy atp. ,

b) do říše rostlinné ukazují všechna pom'. jm. již uvedená, jež svědčí o bývalém lese nebo jiné porostlině na těchto místech: „v březinách" R, „na doubravech" Ch, P, R, „na Lískovcích" Ř, „na chmelnici" P, R, Z, „u višniček" R, „u jilmy" Sy,„„na Habrově" P atp:; jinde označují nynější porost: „ve volšinkách" R, „Pitrova třešňovka" Z, „v lipkách" Ch, „u lísky" P, „ve Stromovce" B, rybník Kotrček P (srov. houbu kotrč) atp.

c) do říše živočišné: „na krahulkách" Ch, Z, „v kulíšku" Z, 1. a les „ve strakách" Z, „na skřivanech" R, „v bažantnici" Z, („v čihadlech" t P, Ch), „u vlčí jámy" Ch, Ř a f u Z a j.

6. Konečně se v pom. jménech projevuje často i lidový humor, na př.: p. „v Americe" P a „v Sedmihradsku" R jsou tak nazvána pro svou vzdálenost (kdo tam jede na práci, odpoví na otázku, kam jede: „jedu do Ameriky n. do Sedmihradska"). Lidový vtip se zejména často, jeví v zajímavých metaforách,.jež se opírají o srovnání: „na lomenici" R, Z, „na míse" Z,^„na stolečku" Z, „v řívách" H, Ch, „na radlici" Z, „na kloboučku" R, „na brance" Sy, „na lochtušce" Sy, „na Okrouhlíku" P, „na kuthánku" H atd.

Tato přehlídka pomístných názvů dokazuje zřejmě, že sbírka pom. jmen má zvláštní důležitost pro vlastivědu. Vzdělanec, na př. učitel, kněz a každý úředník, který jest poslán do cizí osady, pozná ze sbírky pomístných názvů z části dějiny vsi .nebo městečka. Zná-li pak člověk minulost osady, ve které žije, a žná-li také dějiny jejího okolí, dojista v krajině dříve zdomácní. U lidí domácích pak tyto vědomosti vzbuzují lásku к rodnému kraji, někdy i hrdost na něj.

Tím jsme dokončili přehlídku pomístných jmen podle odvětví, pro něž mají nějakou důležitost. Při tom si jest třeba uvědomiti, že jsme užili jen soupisů pom. jmen z malého území (48*67 km2). Podle toho si lze jen stěží představiti, jak nesmírně bohatý zdroj poučení naleznou různé vědy teprve v soupisech, jež budou obsahovali pom. jména z celého území našeho národa.

Důležitost pomístných názvů byla v některých státech do té míry uznána, že samy vlády se ujaly jejich sbírání a vědeckého zpracování. Nejpokročilejší v této věci jsou státy severské. Z nich do tohoto podniku se dalo nejdříve Norsko, jehož místopisné dílo Norské gaardnavne