př. doklady jich ze starých spisů nechť jsou z nich opisovány do písmene věrně.

3. Vydavatel jich ať podá, pokud mohl mezi lidmi zejména domácími vypátrati a pokud stačí jeho vědomosti, jak významový, tak i tvarový výklad těchto jmen.

4. U každého jména budiž přesně označeno místo, jemuž náleží. Tomuto úkolu ovšem nejlépe vyhovuje mapka.

5. Je záhodno zjistili, ode kdy a ve kterých písemných památkách se ten onen název vyskytuje.

6. Jména nechť jsou u každé osady seřazena podle abecedního pořádku, aby každý odborník mohl rychle nalézti jména, o která se zajímá.

Pohleďme nyní na dosavadní práce o pomístných názvech v českých zemích a povšimněme si, pokud vyhovují požadavkům právě uvedeným ! Předem upozorňuji, že jsem dosud nenašel ani jednoho českého pojednání s podrobnou mapkou. Ostatním pak požadavkům vyhovují nestejně. Abychom ušetřili místa, rozdělíme si je zrovna na tři skupiny:

I. Práce, jež podávají toliko soupis pomístných názvů a to buď bez všelikého výkladu nebo jen s málokterým vysvětleným jménem.

II. Práce, jež některým našim požadavkům vyhovují. III. Práce z dosavadních nejlepší.

I. Prostý t. j. bez výkladů a k tomu neúplný soupis pom. jmen uveřejnil již H. Jireček v či. „Naše pomístně názvy" v Pam. Arch. IV. (1860) str. 91. Je zde několik skupin jmen, sebraných jednak z listin, jednak ze živé řeči. Z knih městských Vys. Mýta z XV. stol. uvádí na př. tato jména: „rybník a mlýn Titiéř (položení nyní neznámého), na Chřibech (nyní na Vrchách)" atd. ; pak „lesní jména nynější: Hatě, Hájka, Dráby" atd.; jména polní: v průhonech — na bibkách, na grešličce — v peklovcích" atd.

Na výzvu Jirečkovu a „povzbuzen jsa výrokem slavného pěvce Slávy dcery, že „jména jsou v jistém smyslu zkrácená historie národů", vydal se již r. 1860 P. F r. Petera na „sbírání místních jmen v naší milé vlasti", a vydal své sbírky v Pam. Arch. VII. 1868, str. 598—9, pod názvem „Místní jména". Jsou z různých obcí východočeských, na př. z Rodikovic na Hradecku „pole: na Žumpě, na Bochoři, na trubách." atd.

Týž P. Fr. Petera Rohoznický vydal pomístně názvy z pěti osad na Jičínsku v či. „Jména polí, luk, Jesů a j." v Pam. Arch. IX. (1874) str. 150—151, na př. u Poličan Červených, „lesy: Mádlo (homole), Smrčina, Na chrástkách (uMjřejova); rybníky: Budín, Vražda (u Miřejova, suchý), Rohlík (u dvoru Červeného, kde také hrádek příkopem dokola otočený býval); luka: Ovčáry (u dvora Sedleckého), Maták (u Lanžova)" atd.

Také Fr. Stránečka vyslovuje v či. „O názvech pozemků" (Komenský IX. 1881, str. 341—3) svoje poznání, že „prospěšno, ba důležito by bylo, sbírati a sestavovati názvy různých tratí, luk a lesů,