zvláště pak v okolí starověkých osad a míst z dávných dob proslulých

--— a že by sem tam naskytla se nějaká zajímavá známka, nějaké

poskytnutí к objasnění mnohé posud nerozřešené otázky místopisné, třeba i jazykozpytné". Uvádí pak něco pomístných názvů z okolí Uher. Hradiště, na př. „od poutnického místa Krtin tyto: Rakovec, Bestanka, Studený žleb, Lamanka atd." Jmen vůbec nevykládá a naznačuje toliko, zdali to jsou názvy polí, luk nebo lesů.

Rob. Parma: Soupis samot, tratí atd. ze záp. Slezska (Věstník Mat. Opav. 1897, 1903—6 a 1908). Jak z nadpisu patrno, jsou předmětem práce jména z rozsáhlého území. Uvádí je v pořádku abecedním, u každého označuje jeho osadu, ale jmen skoro vůbec nevykládá. Počíná bez úvodu hned takto^K aleji, trať v Zirovnicích. — Arenda, hospoda 1. jv Hradci a 2. ve Stítině. — Babí důl 1. úval na hranicích H. Lhoty a Cabysova, 2. les panský u Hrabyně na hranicích Budišovic" atd.

Stejného rázu jest práce „Lidová jména pozemků na P a co v s ku, již vydal Přem. O t. Plaček v ČL. XIV. (1904—5), str. 440—443. Na počátku uvádí své prameny: „Záznamy své jsem čerpal jednak z odpovědí na dotazníky rozeslané po všech obcích okresu pacovského, jednak v katastru u berního úřadu v Pacově". Jak pochybné ceny jest tento pramen, bylo nahoře ukázáno na příkladech. — Pak uvádí jména polí, luk, lesů a rybníků, leč bez vysvětlení.

Ještě naivnější práci uveřejnili čtyři vydavatelé pod názvem „Lidové názvy pozemků" v Čáslavském kraji I. (1907) ve čtyřech článcích. V prvním či. na str. 44. uveřejnil Ot. Svoboda názvy pozemků ze čtyř osad, ale docela bez výkladu, ba ani nenaznačuje, co jest názvem pole, louky, lesa atd., na př. „u Habrů: na palouku, u čtvrtě, v chobotě, -V kopáčích, v loučkách, v hatích, u lůžku, na táborci, u rozvoldy" atd.

Do této skupiny dále patří J. A. Krása svým článkem „Názvy pozemků a poloh v okresu Strakonickém" v ČL. XXI. 1911 až 1912. Jména osad uvádí v abecedním pořádku a při každém jméně osady uvádí jména pozemků, ale vůbec bez vysvětlení, např. „Oulehle: Pod klouby, na příčnejch, na raholích". Z této ukázky lze také již po-znati, že jeho sbírka jest neúplná; u každé osady jest pomístných názvů zajisté mnohem více.

Dále sem patří článek R. Cikharta: Názvy pozemků (Věstník jihočeských museí 1912, str. 85—86). V krátkém úvodě upozorňuje, že „názvy pozemků namnoze zachovaly nám historickou pamět lépe, než dochovala se v materiálu listinném". Význam některých jest nejasný, „ale zevrubnějším ohledáním místa, jehož pojmenování bylo nápadným, došlo se к výsledkům vskutku překvapujícím". Těchto tvrzení však nijak nedosvědčuje a omezuje se jen na několik zajímavějších názvů místních své krajiny, na př.: „u Revnova (okres táborský) šlovou pozemky: na Vosičném, na Rybnících — — na Švábech, na Kráčeti, na Obícce, u Válov" atd. Vysvětlení tedy nepodává vůbec.

Konečně podobnou práci uveřejnil dr. M. Navrátil: Názvy polí, luk a lesů v Kondraci pod Blaníkem a okolí (Jihočeský Kraj IV., 1913, str. 99—104, 145—149). Vypočítává pomístně názvy