šesti obcí, ale skoro žádného nevysvětluje. Vizme ukázku: „V Krasovicích — Pole: Pasička, na Bedlinách — — na vejlimku, v jispilovech — — Louky: Trhovka, Mančalka, jimovka--. Lesy: pařezí, loužek — —

Vypisuje též pomístně názvy ze starých pramenů, zejména z Jos. kat., ale rovněž jich nevysvětluje. Mezi jiným vypisuje z Jos. kat. také názvy t. zv. položení a jejich ohraničení místní, odkud až kam které položení sahá (o tom, že názvy těchto položení Jos. kat. byly již tehdy vesměs umělé, byla řeč již nahoře).

Takovýchto sbírek porn. názvů by se dalo snad shledati ještě více, zejména v listech krajinských. Rovněž mnoho pomístných názvů též bez vysvětlení a v počtu neúplném pro tu onu osadu najdeme příležitostně v různých dílech, jež mají vlastně úkol jiný, na př. dr. Jos. Pešek: Nechanice nad Bystřicí 1916 (dílo toto podává velmi zajímavé dějiny venkovského městečka); Aug. Sedláček: Hrady, zámky a tvrze a j.

Podobné sbírky pomístných názvů vydávali také čeští Němci. Při výkladech o českých názvech pomístných se doporučuje také, věnovati pozornost i těmto německým sbírkám, a to z těchto důvodů:

1. Německé kraje v českých zemích měly kdysi o.byvatelstvo české a proto lze právem očekávati, že v pomístných názvech tamních se zachovaly dosud stopy české.

2. Při stálém styku a staletém prolínání se obou národností v českých zemích jest vzájemné působení i po této stránce nejen pravděpodobné, nýbrž i prokázáno, jak jest viděti na sbírkách českých i německých porn. názvů. Vysvětlení českých porn. názvů tedy přispěje i к vysvětlení porn. názvů německých a naopak.

Do naší první skupiny patří z českoněmeckých sbírek porn. názvů tyto:

Eduard Brehm: Flurnamen im Leipaer Gerichtsbezirke (Mitteilungen d. Nordböhm. Exkursions-Klubs XXXII. 1909, S. 25—27. Vydavatel si je zaznamenával jako soudní adjunkt v České Lípě, jelikož jsou „sowohl in topographischer, als in einigen Punkten auch in sprachlicher Beziehung von Interesse", na př. „Leipa: Kahlenberg, Rohnbrücken, — — Horkaflur (v poznámce: horka = Bergl)" atd.

V temže časopise uveřejnil své sbírky Jo h. Haudeck: Flurnamen aus der Umgebung vonAuscha (Mitteil. d. Nordböhm. Exkurs. XXXIII., 1910, S. 123-127, XXXIV., 1911, S. 32—33). Pomístně názvy uvádí rovněž většinou bez vysvětlení, na př. (str. 32) „Haber: Auf dem Berge (Quellengebiet der Auschaer Wasserleitung), Im großen Tetzen, In der oberen Lohe, Am Lottersteige (nördlich von Alt—Thein)" atd. V záveru poznamenáva, že tyto názvy pozemkové sepsal jednak z obecních map (Gemeindemappen), jednak z řeči lidové, ve které jest jich daleko více.

Konečně tam vydal Joh. Schlafmann článek: Flurnamen in Brenn und Umgebung (Mitteil. d. Nordböhm. Exkurs. XXXVI., 1913, S. 29—31), ve kterém jest sbírka pozemkových názvů z pěti osad,