ale rovněž bez vysvětlení, na př. „1. Gemeinde Brenn: Gänsehals, F. u. W. — Gelber, F. u. W. — Rohatsch, F. u. W. — Lange Wiese, F. u. W." atd.

Snad všichni tito vydavatelé, jak čeští tak němečtí, se podle všeho domnívali, že učinili vzácný objev a že stačí již sbírka pomístných názvů bez vysvětlení. Někteří z těchto vydavatelů neměli snad o Jos. kat. a o Přizn. Terez. kat. ani tušení. Než představme si, že bychom měli takové soupisy pomístných názvů ze všech českých zemí hotové. Konečně bychom si je z větší části opatřili z oněch dvou katastrů XVIII. stol. Byla by to jistě neobyčejně pestrá směsice jmen. Ale ať se někdo pokusí, je všechna vysvětliti. Nad některými jmény si bude marně lámati hlavu domýšlením, co asi znamenala, jiná by mohl správně vysvětliti jen po očitém ohledání místa a pod. Kdyby však sběratel se ihned vyptával domácích lidí po významu pom. názvů, buď by přímo od nich dostal zřetelnou odpověď aneb alespoň jakés takés naznačení významu. Jen málokterému jménu se mezi domácím lidem vůbec nerozumí. Z tohoto hlavně důvodu mají soupisy pomístných názvů bez jich vysvětlení jen ten význam, že na pozemková jména upozorňují. Pro vědecké jich zpracování jsou však naprosto bezcenné.

II. Práce, jež vyhovují některým našim požadavkům.

-Do této skupiny patří především práce „Topica v Boleslavště" od Fr. Ne koly (v programu gymnasia v Ml. Boleslavi 1891—2, str. 39). Ústy okresního škol. inspektora vybídl učitelstvo, aby sbíralo místní jména a pověsti k nim se vztahující. Již po pěti měsících měl po ruce jn. jm. z většiny osad hejtmanství mladoboleslavského. Sám pak v té době sebral „materiál příslušný k Ml. Boleslavi a nejbližšímu okolí. M. jm. sebral dílem z úst lidu, nejvíce pak z t. zv. register purkrecht-ních (z 2. pol. 16. stol.) a z knih dědinných červených (od r. 1585—1652)" (str. 4.).

Jména uvádí ve dvou skupinách: I. Mladá Boleslav str. 5—17, (celkem 93 názvy), II. Boleslavské hejtmanství str. 18 — 39 (asi 600 názvů), v obou částech v abecedním pořádku, na př.vl.-č.: „Amerika, Mokrá pole u Zalužan. — Bašta, -ě (Krajířova ul.) R. 1566 Simon,Červenka, švec, Mikulášovi, ševci na Baště, odprodal jest kus vinice za Cejetičkami (Reg. Purk.). V Brodcích říkalo se у hospodě „na Baště" atd. U jmen z městského katastru většinou uvádí z oněch dvou starých pramenů výňatky, ve kterých se to ono m. jm. vyskytuje. Jmen však zpravidla nevysvětluje, i když toho vyžadují na př. „Hatě, -ich. Pole pod Jemníky", pod. Střítež jest bez vysvětlení atd. Objasnění významu nacházíme jen zřídka, na př. „Klenice, potok vlévající se pod Ml. Boleslavi ,do Jizery. I tu vzpomíná si etymologie lidu spíše na „klení" než na javor klen, klenku".

Podobně si počíná se jmény z ostatního hejtmanství; u nich však zpravidla historických dokladů neuvádí. Rovněž zde většinou jmen nevysvětluje (na př. „Brahule -ich Vn., Sc. [= Vinaříce, Sýcina]); dílem jílovité pole, dílem pastvina; lid říká též „Brayule") nebo jméno spojuje s místem jen lidovou pověstí (na př. „Bednář. Rh. [= Řehníce]); pole v rovině. Lid si vypravuje, že v těch místech bývalo kdysi město a na poli „Bednáři" prý usedlí byli bednáři") a jen zřídka jméno vysvětluje (na př. „lopata -ě Hr. J. [= Horky n. J.]; pole dle podoby jz.").