Práce Nekolova projevuje zájem převahou historický. Sbírce však chybí ještě mnoho do úplnosti a k tomu nadmíru překvapuje, že si kat. Ter. a Jos. ani nepovšiml.

Menší takovou práci uveřejnil Frt. Rosůlek v či.: Topografická jména (ve Věstníku národopisné výstavy českoslov. v Praze, II. 1894, str. 18—19). V úvodě zajímavě upozorňuje na jich cenu. Jsou namnoze velmi stará a „ukazují jasně, jak lid slova odvozuje a tvoří a jak záměnami jich kmene, předpon a přípon dovede vystihnouti často nejjemnější rozdíly věcí stejnorodých." Top. jm. „mají též značný význam pro geologii, půdoznalství, místopis a přírodopis. — — Jakých obtíží

působí mnohdy spisovatelům tvorba nového jména — — Ve jm. topogr.

vysvitne i dialekt a jimi objasní se mnohá záhadná jm. místopisná, tak na př. Parděduby u Skalice Smiřické objasňují na pohled nejasný název města Pardubic, dle nich vytknouti se budou moci stálé názvy pro určité tvary zemského povrchu, pro určité půdy a j." Na objasnění těchto myšlenek pak uvádí některá jména top. z okresu holického, přeloučského a částečně i pardubického.

Top. jm. jsou dávána: 1. podle barvy půdy: Na bílých (Vyšeňovice), Na černé (Komárov), Na žlutnici (t.) atp.; 2. nejčastěji podle polohy: Za humny, Na obickách, Na stráni (Mokošín) atp.; 3. podle rozlohy: Na širokých, Na úzkých atp.; 4. podle jakosti půdy: Na pískách (Melice),. Na močáru (Holice) atp.; 5. podle plodnosti: Na nechlebné (Komárov); Na metlici, Hladoměř (Hol.) atp.; 6. podle zvířat, která se tam zdržovala: Zajíčka (Hol.), V krtech (Moravany), Na čapinci (Vysoká n. l.) atp.;

7. podle rostlin: Habrk (kopec u Urbanie), Lipavy (les u Albrechtic), Na krtinách (itěpánovsko), Vinice, Na šafranici (les u Zdechovic) atp.;

8. pozemky církevní: Záduška (Vysoká n. l.), Na kněžství (Rečany) atp.;

9. podle účelu: Na spravedlnosti (Pardubice), Viselce (les u Chvojna) atp.; 10. z pohanských dob snad pocházejí jména: V babách (Lohenice), V bábinách (Opočinek) atp.; 11. podle vody: Klektánka (Rohoznice), Na crkáni (Valy), V tůních (t.), Na němčinách (Telčice) atp.; 12. historické pozadí mají jména: Strážník (kopec u Zdechovic nedaleko stezky Trstenické), U králova stolu (les u St. Břehů) atp.; 13. záhadnější jsou názvy: Na Cimholci (Platenice), V bislavách (Vyšeňovice) atp.

Tři takové práce dále vydal B. Machl

1. Lidové názvy polí, luk a lesů v české pahorkatině (Milevsko a Týn nad Vltavou) ČL. XV., 1905—6, str. 278—9. U několika osad uvádí při každé několik pomístných názvů a některé z nich vykládá, na př.: „V Božeticích na sever mají pole „Na vrších", u potoka Smutného, Na losích (pole, jež údělem se od panství dostala), vých. „pod jezviny" (pole jizvité, plné ryh); Heranšice, jv. Břeský les" atd.

2. Lidové názvy polí na Kolínsku, Poděbradsku a a Nymbursku, v ČL. XVIII., 1909, str. 157—8. V úvodě tvrdí, že v labské nížině není takové rozmanitosti v názvech jednotlivých parcel jako v jihočeské pahorkatině. Pak vyjímá některé věci společné, a to předně „názvy topické, ná př. Blato, Břístev", dále některá „jména vzniklá počeštěním, na př. Klipec z Glückzu", pak názvy připomínající