zaniklé osady, na př. Badry, Oškobrh, Puštěhrad a j., a konečně názvy podle staré míry polí, na př. „na 7, 8, 10, 15 kopách". Po té prochází jednotlivé osady, leč nikoli v abecedním pořádku a u každé uvádí pomístně názvy, avšak dojista jen v počtu neúplném a vysvětluje z nich jen některé.

3. Jakési pokračování této práce vydal Mach v CL. XX., 1910—11, str. 251—2. Ze Machova sbírka jest velice neúplná, o tom svědčí na př. Sány, pro něž uvádí jen tato jména: „mezi hájky, na čeperkách, za zadními příkopy, v březinách".

Do II. skupiny náleží dále F e r d. Vele svým dílem: Místní jména na Slansku, 1912, str. 67 (viz o něm můj podrobný referát v Agrárním Archivu 1916). Na počátku své práce zmiňuje se o důležitosti všech místních názvů a praví výstižně i pěkně, že jména osad, polí, luk, lesů, vod atd. vypravují „historii kraje daleko nazad do hloubi věků. Tato jména jsou nejstarší památky jazyka pocházející (!) z doby, z níž tu není ani pověstí ani památek písemných — — Původní obyvatelé nazvali místo dle povahy, kterou na místě shledali — Název místa ulpěl, věky se převalily, význam slova dávno zapomenut, původní tvar mnohdy pozměněn nebo setřen, ale jméno zůstalo" (3).

Svou sbírku místních názvů z okresu slánského si rozdělil na dvě skupiny: V první skupině (na str. 7—26) zabývá se jmény polí, luk atd., ve druhé skupině (na str. 26—67) jedná o jménech obcí, ale místy při tom zabíhá též do jmen první skupiny. V této si všechny názvy dvakrát přerovnal, nejdříve podle toho, z čeho byly odvozeny: od vody {v jezerách, v rybníkách а р.), od velkosti pozemku (na širokým, v dílcích а р.), od jakosti půdy (jílovka, v hliništi а р.), od barvy půdy, polohy a podoby pozemku, od stromů, porostlin, zvířat, osob, opevnění, trestních a pohřebních výkonů a dolování. Dále uvádí názvy cest, pastvin, vrchů, samot, rybníků a jména původu neznámého, z nichž ovšem také některá mohl vysvětliti, na př. v opokach, na drážkách a p. Jmen lesních parcel nezná; uvádí jen některá z urbáře kladenského z r. 1705.

Po tomto přehledu pomístných názvů podle významových skupin sestavil je zase tak, že vybral jména, která se vyskytují společně v různých obcích a za takovými společnými názvy, na př. na hájích, na vinici atd. uvádí všechny osady, u kterých se tento pomístný název vyskytuje. Některé názvy se vyskytují jen ojediněle a ty pak uvádí podle obcí seřazených podle abecedního pořádku, na př. Bakov: na pankráci, kněžský dolík, na větrách atd.

Sbírka p. Velcova patří u nás к největším v tomto oboru. Věnoval jí nepopiratelně nadmíru mnoho práce. Leč má některé závažné vady, zejména tu, že nezjistil mezi lidem, zdali a jak se rozumí některým zvláštním jménům, na př. V rozstelích, V kejkolku, V pazuše, U babky atp.; rovněž uspořádání jmen neusnadní hledání různým odborníkům atd.

Na přechodu ke III. skupině jsou dvě práce, jež napsal znamenitý jazykozpytec V. Prasek: 1. Jména polí, lesů, rybníků, luk a j. (Komenský II. 1877, v osmi částech). Na počátku zde promlouvá